Pro sobotní svatbu kamaráda a návrat od moře jsme vyjeli až v neděli, já nasedl ve Vrbce k Pavlovi a Janě a vydali jsme se k cíli po nedálničních trasách. Brandýs, Český Brod, město bez ukazatelů a s malým blouděním a kolem Čáslavi směr jih. Dobrý oběd v Ledči a ve tři jsme byli u chaty. Mirek s Hankou již na nás čekali, po dálnici byli rychlejší. Chatička menší, ale moc příjemná. Pro nás pět více než dostačující. Pokoje v podkroví, dva větší a hezká komůrka pro mne. Ubytovali jsme se, prošli se kousek po břehu k mostu a prvý večer odpočívali po předchozích akcích a cestě.

Kam v pondělí? Ráno Mirek zkusil štěstí s pruty u vody a v poledne jsme se rozhodli pro Humpolec. Po dobrém obědu na terase hotelu Kotyza jsme s Pavlem a Janou vylezli na věž kostela na náměstí. Pěkný rozhled na městečko a zajímavé hodinové stroje a zvony. Dolu po trojhraném náměstí jsme došli do parku ke kameni Hliníka, nejslavnějšího přistěhovalce města ( Marečku, podejte mi pero). No a hned vedle sem přesazená Hujerova švestička s plody pro kolemjdoucí. Po nákupu zpět na chatu a večer grilování na lávovém kameni. No a také chvíli kytary.

V úterý jsme vyjeli na jih do Pelhřimova. Objeli jsme střed města a zaparkovali u kina. Na krásné náměstí s podloubím jsme vešli Solní branou. Není jediná, Pelhřimov má ještě Horní a Dolní bránu, neznám další menší město s tolika zachovanými vstupy do centra. Hned nahoře jsme se podívali do muzea do mučírny a vězení, zajímavá malá expozice. Dále jsme zamířili k Dolní bráně, ve které je prvá část Muzea rekordů a kuriozit. V pěti podlažích jsou schromážděny stovky miniaturních i přerostlých exponátů, včetně dokumantacích o rekordech. Po kafíčku jsme podél potoka s dalšími rekordy došli do druhé části muzea, s expomáty zejména vyrobených ze sirek. Venku trochu zapršelo, po chhvíli jsme se ale mohli vydat zpět na náměstí, u řezníka koupili buřty na večení opékání a šli na parkoviště. Mirek s Hankou jeli na chatu a my tři na nedaleký zámek Kámen. Jak jistě víte, je zde muzeum motocyklů, ty mám já rád a Pavel je jeden z nejlepších malířů linek na jejich blatníky a nádrže. Po zajímavé prohlídce jsme v dešti dojeli k naší Trnávce. Večer jsme si opekli buřty a opět trochu zahráli na kytary.

Bylo dost jezdění auty, ve středu hurá kolem naší vodní nádrže. Podél břehu do Brtné s hezkou kapličkou, zpět ke břehu kolem rekreačních objektů a hráze nádrže do Želiva. Zde je známý klášter premonstrátů s velkým kostelem. Byl čas na oběd, dali jsme si kláštěerní pivo, ale výběr jídla nic moc. Sešli jsme dolů do hotelu Kocanda a zde to bylo jiné. Bohatý výběr skvělých jídel, včetně kachny, kterou si dala většina z nás. Dobře nasyceni jsme s Pavlem a Janou šli na prohlídku kláštera. Moc pěkná a zajímavá prohlídka s příjemnou průvodkyní byla zakončena v nádheném kostele sv. Petra a Pavla z 12. až 15. století, jehož novější část v 18. století vyzvořil známý Jan Blažej Santini - Aichel. Nádherná stavba. Já se ještě prošel areálem až k Trčkovu hradu a společně jsme se vydali zpět. Po druhém břehu nádrže jsme došli k mostu u Červené Řečice, dali si pivečko a odtud to byl jen kousek na chatu. Příjemných 12 km.

Čtvrteční ráno šel Mirek opět na ryby. Nádrž je rájem rybářů, může zde chytat každý, kdo má rybářský lístek. Ale Mirkovi se na udičku mimo malých rybek nic nepověsilo. Po obědě jsme si vyšli k nedalekému Červenému Mlýnu, mirek zde zkusil chytat na tekoucí vodě pstruhy. My se vydali malebným údolím Trnavy proti proudu až k indiánským típí. Přešli lávku a vydali opačným směrem. Došli jsme do kempu Kovárna a dali si pivo a kafe. Je to asi bývalý tábor nějaké fabriky a překvapilo nás, že jej provozují Holanďané. Rybáři nás dohonili a společně jsme přes Červenou Řečici došli na naší chatu.

Mirek mně říkal, jaká pěkná rána bývají u vody. V pátek ráno tam ale nešel, tak jsem vstal po páté hodině a sešel k přehradě. A skutečně, nad vodou se vznášely chuchvalce mlhy a po chvíli začalo vycházet sluníčko. Ve vodě dělaly ranní hygienu divoké kachny a v dáli se ve vodním oparu objevil rybář na pramici. Skutečně jako Charón na řece Styx. Příjemné a zajímavé ráno s pěkným focením. Na chatu jsem se vrátil před sedmou hodinou.  Po desáté jsme s Mirkem vyrazili na ryby na jeho oblíbenou plážičku. Úplně jsem koukal, jaká je dnes rybařina věda. Výbava, krmení, to v 60. letech, když jsem jezdil s bráchou nebylo. My se v poledne vrátilia u vody nás vystřídala Hanka. Jaké bylo naše překvapení, když se po čtvrté odpolední vrátili. Konečně úspěch, který jsme našemu rybáři přáli. Dva kapři, ten větší přes 6 kilo. Byla z toho výborná poslední večeře na chatě, na které si pochutnal i Pavlův kamarád z vojny s rodinou. Přijel se na nás podívat, bydlí nedaleko.

Moc pěkná dovolená s příjemným počasím (teploty kolem 25°C s občasným deštíkem) končí, večer a deštivé ráno balení, po desáté odjezd podobnou trasou jako v neděli. Opět malé bloudění kolem Českého Brodu, výborný oběd v Čelákovicích U Bohuslavů a v půl druhé jsem již nasedal ve Mšeném do svého Moduse. Skutečně se opět naše společná rodinná dovolená s přáteli vydařili. Tak snad zase za dva roky...

FOTO Humpolec, Červená Řečice

FOTO Pelhřimov, Kámen

FOTO Želiv

FOTO Svítání nad Trnávkou