Tou bílou bránou nemyslím nějakou umělou stavbu, ale to, co nám vytvořila příroda. Sníh letos (skoro jako vždy) nenapadl, ale díky mlze a mrazu se stromy, křoviska i vyšší tráva zahalili do zmrzlých bílých krystalů. Byli jsme jako v pohádce u Zimní královny. Já letos vyšel s hůlkou, již to bude rok, co noha i ruka odnesly pád na pražském náledí. Nemohl jsem tudíž pobíhat podél dlouhého hada pochodníků, takže jsem je nemohl tolik fotit, ani jsme je nespočítal. Ale když jsme dorazili k Vyhlídce, dělal počitadlo kamarád Honza. Když jsem se ho po chvíli zeptal "Kolik?", řekl, že napočítal 135. Toť oficiální číslo, já bych řekl, že nás bylo jako každý rok ještě o něco více. Na všechny došlé čekalo již občerstvení. Horký čaj, grok, svařák a letos i guláš. Kluci ze Sokola a provozovny se letos vytáhli a patří jim dík (těm z provozovny i za úpravy, které na cestě i Vyhlídce před Vánoci udělali). Po lehkém zahřátí oslovil přítomné perucký starosta Radek Bláha, přivítal je v novém roce a pořál pohodu a zdraví. Mezi přítomnými bylo jako vždy i hodně přespolních, kteří již na novoroční Peruc jezdí pravicelně. Nejstarším letošním účastníkem byl asi perucký pan Krebs (84).
FOTO Novoroční vycházka

Mnozí z nás sešli dolů k samotné Krásné vyhlídce, ale letos jsme bohužel neviděli to, proč sem již v 19. století rádi chodili takoví mužové, jako František Palacký, nebo Svatopluk Čech. I přes vymítěný prostor pod zábradlím nebylo pro mlhu vidět dále, než na pár desítek metrů. Kdo chce vidět sopečné vrcholky jednoho z nejkrásnějších míst Čech, musí se sem vrátit v jasnějším počasí. I ten letošní bílý pohled byl však nádherný. Něco jsem i přes mlhu nafotil, chcete li, můžete se podívat v přiloženém albu. Takže všem i já ještě jednou hodně pohody a zdraví v roce 2017 a ať se opět všichni o Nový rok 2018 sejdeme při společné vycházce na Peruci.
FOTO Novoroční bílá cesta