|
Napsal Plazík st.
|
|
Pondělí, 23 listopad 2015 |
Během jednoho týdne jsem navštívil dva koncerty. Dva koncerty dost odlišné, nejdřív klidný Paralet v Beřkovicích a poté divoký Brutus v Lounech.
Již podruhé zahrál lounský Paralet v multicentru Psychiatrické nemocnice Horní Beřkovice. Kluci tam hráli před dvěm a roky, i já hrál v tomto úžasném centru, bývalé kapli, jednou divadlo a hrálo se nám moc dobře. Hlediště bývá vždy téměř plné, každý program je jistě pro pacienty vytržením z běžného denního režimu. I v pondělí byly téměř všechny židle obsazeny a tak mohl Paralet v půl osmé začít. Kluci hráli to nejlepší ze svého repertoáru, přidali i pár úplně nových skladeb a po každé sklidili nadšený potlesk. V devět zahráli poslední, tentokráte převzatou od Queenů a mysleli na přídavek. Posluchači jsou však zvyklí na řád a po potlesku se zvedli a odešli. Pro všechny to byl moc příjemný večer.
FOTO z Beřkovic
Přesně za týden, v předsváteční večer, se snad po 20 letech vrátil populární Brutus na lounskou Zastávku. Já tam tenkrát byl a se mnou tisícovka dalších Brutusáků. Tentokráte do zrekonstruovaného sálu přišlo snad 300 návštěvníků, na současné Louny skutečně hodně. Já na Brutus chodil několikrát za rok, všechny party se však rozpadly a sám vyrážím tak jedenkrát za rok. Proto jsem uvítal koncert v Lounech a vyrazil. Ke stolu mně pozvaly Eliška (naše známá cestovatelka) se sestrou Kristýnou, mé rakovnické dlouholeté známé z brutusáckých pařeb. Jak jsme zvyklí, nastoupili jsme na parket hned při prvých tónech rokenrolu a vydrželi tam s přestávkou celé čt yři hodiny. Za chvíli se objevili i lounští žluťásci s Kájou, parta trochu zkušenějších místních Brutusaček a pár dalších známých tváří. Za dveřmi jsem zahlédl Petru, moc prima kamarádku, která vyrazila se svojí kámoškou. Takže bylo celý večer s kým tancovat. Ve chvíli, kdy kapela zvala na čaje, jsem vzpomněl, že i já jsem na Zastávku před 50 lety chodil na lounské čaje s Matějkovým bigbendem, tenkrát za 3 Kčs. Po půlnoci začal sváteční den, ale jak jsem již psal na Facebooku, nebyl to ten státní. To jen já byl zase o rok starší a dokonce mně jménem Brutusu do mikrofonu popřál i Saša. Těch gratulací bylo posléze více a příjemná propocená pařba skončila moc mile. Musím ještě i nyní poděkovat všem...
FOTO ze Zastávky
|