Večer dojíždíme do Lourdes, ubytováváme se v hotýlku a jdeme se podívat no poutní místa. Do prostoru pod kostelem, velkém téměř jako půlka Václaváku, se ze všech stran schází proudy věřících z celého světa. V čele Skotové s Pannou Marií. Pod věží je jakýsí velký oltář s pěveckým sborem a na schodiště přibývají vlajky zúčastněných. Asi po hodině je prostranství plné lidiček se svíčkami v ruce. Prý je to zde každý večer od 21. hodiny a při špatném počasí je podobný prostor pod zemí. Na schodištích jsou stovky zvědavých turistů, včetně nás. Po 22. hodině tato pouť vrcholí a všichni se rozchází. Takže ještě pohled do věží a na noční Lurdy.
Úterý byl nádherný den a takových vycházek bych si přál při cestách víc. Z autobusu a městské dlažby jsme se dostali do přírody a vyšli si k velkým vodopádům Cirque de Gavarnie. Projeli jsme přes most Napoleona III. do městečka Gavarnie a odtud pěšky asi 1,5 hodiny k hotelu a my, co jsme ještě mohli a chtěli tak ještě další hodinku pod stěnu vodopádů, s jedním, údajně snad v Evropě nejvyšším. Fotek je tentokráte více, dokonce i pár kytiček, ale já jinak nemohl... .
Ještě jeden večer v Lurdech, tentokráte jsem se podíval k jeskyni, kde Bernadetta viděla Marii a k pramenům zázračné vody, kde si ji lidé brali do lahviček, nebo si potírali nemocná místa. (Také jsme si namazal zborcenou nohu a už mne po 50 letech nebolí :-) .) Toto je asi místo, s největší spotřebou svíček na světě. Také jsem si jednu zapálil. Poslední pohled na noční věž a zítra zase dál.
Dál, to znamená pomalu k domovu přes historické město Toulouse. Moc nás ale nepřivítalo, autobus uvízl v nesmyslně zúžených ulicích. My šli nejdříve na krásnou červenou radnici s ohromnou malířskou výzdobou. Na velkém náměstí tržnice a my vyrazili ke bazilice Saint-Sernin s nádhernou zvonkohrou. A rychle zase dál...ohlédnout se naposled na Pyreneje....a dál už do Provence a jejího hlavního města Aix en Provence. Říká se mu také město kašen. Na náměstí demonstrují Palestinci a my pokračujeme po stopách Cezanna ke katedrále Saint - Sauveur s podzemní modlitebnou. Ale rychle zpět ke kašně a do postele, zítra nás čeká poslední dlouhý den.
Ráno projíždíme Provence s bílými skalami a vinicemi, nad Azurovým pobřežím, zastavili jsme se nad Cannes a jeli kolem Areny u Nice. Za chvíli jsme sjížděli serpentinami do Monaka. Autobus projel tunelem do skály a my výtahem nahoru do Monaco-Ville. Prohlédli jsme si knížecí palác, kde proběhla výměna stráží, pohlédli na spodní část malého státu, sestoupili do tunelu a poté vyšli ke Casinu. Ano, jsme v místech, která dobře zná každý příznivec Formule 1. Známou vracečkou jsme sešli k moři a přes Japonskou zahrady Princezny Grace došli na pláž. Paráda, koupali jsme se v Monaku! Po hodince jsme zamířili přes přístav ke skále, ve které byl náš autobus. Nasedáme a míříme noční Itálií a Rakouskem domů... . Letošní návštěva dalších krásných koutů Francie končí.

1. část