O nedělní odpoledne 13. dubna se více než zaplnila Galerie Emila Juliše v Černčicích, kam zamířili příznivci výtvarného umění a toho lounského zejména. Její provozovatel Pavel VEJR Vejrážka spolu s RNDr. Věrou Mirvaldovou, Ing. Miroslavem Kuklou a dalšími přáteli zde připravil výstavu z ranné tvorby jednoho z velké lounské trojky Vladislava Mirvalda. A vzhledem k tomu, že ve 40. letech 20. století byl, stejně jako Zdeněk Sýkora, autor úzce spojen se železnicí, je výstava nazvána dle malé poznámky na rubu jednoho obrazu OSOBNÍ VLAKY JSOU PLNÉ BLECH. 
V nové menší místnosti galerie jsou umístěny velkoplošné fotografie jakýchsi zátiší s artefakty sochařské výzdoby a podobné náměty. V hlavním prostoru galerie jsou koláže, reagující na právě skončenou válku a zvěrstva německého nacismu. Hlavní náplní jsou však kubistické obravzy v pojetí Vladislava Mirvalda. I na nich jsou většinou zátiší, ale i portréty a další náměty. Jediným novodobým expomátem jsou bývalé hodiny z lounského gymnásia pokreslené typickou Mirvaldovou geometrií.
Vzhledem k tomu, že krátce před tím odešel z tohoto světa známý znalec výtvarna Mgr. Zbyněk Sedláček, který měl výstavu zahájit, promluvil krátce pouze galeriesta a dcera malíře Věra Mirvaldová. Následovala prohlídka vystavených děl, mnoho diskuzí před nimi a samozřejmě přesun do suterénu a na dvorek k posezení s občerstvením. Asi po hodině to mezi přítomnýmu zašumělo. Přijel vzácný host, mecenáška a galeristka Meda Mládková za doprovodu Jiřího Pospíšila. Tato vzácná žena i ve svém vysokém věku aktivně dělá mnoho pro české umění a patří ji za to velký dík. Samozřejmě zná tvorbu pana Mirvaldy, výstavu si se zájmem prohlédla a poté poseděla v příjemném prostředí Vejrova dvorku. Vernisáž se i díky počasí vydařila a můžete ji po domluvě navštívit až do 30. června.

Další neděli se lidé scházeli opět, tentokráte do Obřadní místnosti židovského hřbitova v Lounech. Zde Židovská obec Teplice a Pavel Straka z Terezínského památníku připravili výstavu kreseb tvůrce známého jména. Ve tvorbě svých rodičů po svém pokračuje výtvarník a filmař Václav Švankmajer. Po stěnách jsou rozvěšeny většinou černobílé kresby, a jak to u této rodiny bývá, samozřejmě surrealistické. Když se člověk na ně podívá, vidí hlavy lidí, až robotů, nebo vesmírných tvorů, jakoby kraby a další tvary a děje složené s nesložitelných tvarů a čar. 
Vernisáž zahájil představiteli ŽO Teplice pan Látal, přítomné přivítal i Pavel Straka a úvodní slovo pronesl estetik a filozof Štěpán Svěrák. O hudební doprovod se postarala táborská klezmerová kapela Schimmele klezmer kabaret (nazvaná po jednom táborském židovském karbaníkovi z 19. století). A tak, jak to má být, nastalo prohlížení kreseb a diskuze nad nimi a to vše za zvuků mladé táborské kapely. Pokud se i vy chcete podívat na tyto nádherné surrealistické kresby, můžete oslovit správce hřbitova (bydlí hned vedle), který vás do obřadní síně až do ukončení výstavy 4. května 2014 určitě rád pustí.

FOTO z vernisáže