Letos (2014) je to již 51 let od posledního masopustního průvodu na Peruci. Zvyk, který se i v mnoha okolních obcích udržuje dodnes, někde i obnovuje, se na Peruc nevrátil. Rád vzpomínám na nádhernou atmosféru naší vesnice při průvodech v čase předpostním. Jako děti jsme po celou dobu kolem průvodu pobíhaly, těch dvou posledních jsem se zúčastnil i jako jedna z masek.
Masopustní průvod vycházel z vrat hostince U Matějčků, kda byly připraveny i některé povozy. Průvodu vévodil hraběcí kočár (od Kohoutů) a v něm "hrabě" Adolf Tomšů, místní uhlobaron, s partnerkou paní Frantovou. Na starých saních byla rakev s nebožtíkem, který občas ožil, aby se posilnil a zahřál štamprličkou. Velké dělo z komínové roury s karbitovými náložemi vezla rota dělostřelců, často vedená dobrým  vojákem Švejkem. Co nemohlo chybět, byl medvědář se dvěma medvědy. Jejich perfektní masky z kožešin a slámy, vzbuzovaly respekt. Nedílnou a nejveselejší součástí masopustního průvodu byl cikánský vůz, valník pod plachtou, tažený párem koní. A k tomu desítky běžných i ojedinělých masek. Babky s nůší, smuteční hosté, nevěsta se ženichem a svatebčané, vězňové, komeníci i vandráci, myslivci i vodníci, trpaslíci i šaškové, výběrčí daní a samozřejmě vojáci a policajti. Ti dva, tuším pan Vavřina a Polívka, celý průvod vedli a organizovali dopravu. Ke všemu vyhrávala hudba pana Vostrého z lounských Železničních dílen. Vyrazilo se po Korze, prošlo Edenem a zamířilo Boženinou ulicí do historické části Peruce. Velké zastavení bylo na náměstí, kde se shromáždilo nejvíce těch, kteří chtěli průvod vidět. Po celoun trasu průvodu se chodilo od domu k domu a ve většině stavení obdržely masky občerstvení a hlavně něco ostrého do skleničky. Medvědi strašili děti a řvali i na dospělé zlobily. Na každé křižovatce se nabilo dělo a vystřelilo víko od plechovky s karbitem. Pozůstalí oplakávali svého nebožtíka, který jim, jak jsem již výše napsal, občas ožil. A kolem pobíhali vojáci, policisté a cikáni, kteří chytali přihlížející a vhazovali je na cikánský vůz. Já tam nebyl, ale co se tam dělo muselo být náročné. Každý chycený po chvíli z vozu vypadl, měl tváře načerněné sazemi a byl cítit pálenkou. Jeden rok při masopustu přijelo na náměstí auto, těch v té době ještě mnoho nebylo, a z něho vystoupila parta Pražáků s tehdy začínající filmovou hvězdou Janou Brejchovou. I ona skončila v cikánském voze a domů jela s černými tvářemi. Průvodu občas přihlížela i další známá herečka, paní Antonie Hegerlíková, která Peruc často navštěvovala. Z náměstí se průvod vydal zpět k hostinci U Matějčků, kde byl zakončen odstřelem medvědů. Rota dělostřelců dvakrát nabila, dvakrát vystřelila a již se šelmy válely na sněhu před Tyršákem. Tuším, že poté večer následovala na sále hostince zábava, ale tam jsem také ještě nechodil. Při posledním masopustu v roce 1963 mně bylo 15 let a byl jsem odrostlou Červenou Karkulkou mezi desítkami dalších zamaskovaných účastníků oblíbené zábavy českého venkova.

Historické fotografie z archivů paní Věry Folaufové a trochu i mého:
Masopust Peruc 1963

Pár lidí jsem s přáteli na fotkách poznal: Policisté - Jan Vavřina, Dlouhý, Polívka; Smuteční hosté - Jarda Pácha, Jaruška Hamšíková, Eliška Gruntová, ? ,Karel Kancnýř, ?; Umrlec - ?; Dělostřelci - velitel Karel Folauf, ?? ; Vandrák - Ruda Rytina, ?? ; Kominice - Marie Páchová, Marta Drhlíková, Madla Vlčínská; Nevěsta - Jarda Volák, Ženich - Jana Kalivodová;  Červená Karkulka - Mir. Blažek ;  malý klaun - Věra Dlouhá; Medvědářka - ? , Medvědi - Černý, ?; 
Bez masek - Věra Hnilicová, Mil. Černá, Frolík, Věra Horová, B. Náhlovská, Frolikovi, Potužilová, Maruš Samuelová, Dana Jirásková, Maruš Folaufová, Kynclová, Al. Černá - Lupačová, ...
Pomůžete nám poznat další Peručáky?