Husův sbor církve československé husitské na Peruci slaví v těchto dnech 80. výročí od postavení svého sboru - kaple v peruckém Edenu. Napsal jsem článek, který vyšel v Českém zápase a postupně jej zde uveřejním. Čast prvá od roku 1920 do roku 1945.

    V letošním roce vzpomínají členové Náboženské obce Církve československé husitské Peruc 80. výročí postavení svého Husova sboru na Peruci. Zavzpomínejme trochu o historii husitské církve v našem městyse, známého z bájného setkání přemyslovského knížete Oldřicha a selky Boženy.
Její vznik lze datovat již do roku 1920.  Dokladem jsou vzpomínky prvého ředitele perucké měšťanky Karla A. Kučery. (1919-1926). "V červnu r. 1920 podlehl jsem agitaci a vstoupil jsem s rodinou do nově ustavené čsl. církve. Hned po svém příchodu do Peruce byl jsem povolán za předsedu rady starších. V tomto poslání jsem se zúčastnil agitačních schůzí v Peruci, v Telcích, v Černochově, ve Vrbně a v Křesíně. Příslušníci církve se shromažďovali k úkonům náboženským ve škole (tělocvična, sborovna) nebo u pomníku na náměstí. ... Když mě příslušníci církve vinili z nesprávnosti, ohradil jsem se proti tomu. Moje odůvodnění nebylo uznáno, a proto jsem se v lednu 1924 vzdal předsednictví rady starších. ... Poznal jsem, že se do náboženské obce zanáší politika. Čeští socialisté pokládali novou církev za svou doménu. ... Na podzim toho roku jsme se vrátili do katolické církve z příčin nejen rodinných, ale také veřejných." Ze vzpomínek prvého předsedy Rady starších NO je vidět, že politika a církev nemají být přímo spojovány. Bohužel nikdy v minulosti ani v současnosti tomu tak nebylo. Ale pokračujme dál. Náboženská obec i přes problémy určitě ve 20. a 30.letech 20.století byla více než životaschopná, když se její členové v roce 1932 rozhodli postavit si svůj vlastní sbor - malý kostelík s věží i zvonem.
V té době na Peruci vznikala nová čtvrť zvaná Eden a zde, na nároží "Druhé ulice", byl za účasti mnoha občanů a vážených hostí položen základní kámen sboru. 6. července 1933 byla slavnostně otevřena kaple M. J. Husa za účasti patriarchy CČS Gustava Adolfa Procházky. Prvým stálým duchovním se stal bratr Josef Znamenáček, který se se svými farníky před novou kaplí vyfotil. Perucký prvofarář zde sloužil do roku 1936, kdy ho vystřídal bratr Vladimír Valíček. Ten pobyl na Peruci do začátku neblahé doby, obsazení nedalekých Sudet, do listopadu 1938. V období něměcké okupace se zde vystřídalo více duchovních, jmenovitě bratři Evžen Rain (12.1938 - 14.3.1939), František Štěrba (20.3.1939 - 30.8.1940) a Jan Mráz (9.1940 - 20.3.1944).

Pokračování příště

FOTO z historie a života NO