Začátkem roku 2011 moje Galerie u Plazíka prostřednictvím paní Dr. Marie Imbrové představila sochařskou kolonii v Tengenenge ( Zimbabwe ) a hlavně malé černoušky, toužící po vzdělání. Požádal jsem černochovskou sousedku, zdy by mne nepodala informaci o pokračování její pomoci Africe. Zde jsou fotky i povídání:

    Od roku 2005 dojíždím do Zimbabwe, za svými přáteli z Tengenenge, úžasné sochařské komunity a zejména za jejich dětmi. Všechny, které se tam narodily,  zcela automaticky dědily řemeslo či umění svých rodičů. Bez naprosté volby. A to jsem se rozhodla změnit…
Jako diplomat se sídlem v Harare nebylo pro mne těžké vesnici navštěvovat, byt´ byla v buši a 150 km od hlavního města, a dětem přispívat. A nepřestala jsem s tím, ani po mém návratu v roce 2008 do Čech. Uvědomila jsem si totiž, že pokud vytrvám, mohou mé děti (v průběhu těch čtyř let mého diplomatického působení se jich tam narodilo přes padesát) jednou chodit do školy, získat vzdělání a rozhodnout se tak sami, čím budou. Po několika soukromých cestách, kdy jsem do vesnice dovezla hračky, léky a uspořádala benefiční prodej soch v Harare, jsem se rozhodla s přáteli založit v roce 2010 Klub přátel Tengenenge, registrovaný na mé trvalé adrese, to je v Černochově. Prvotním cílem bylo zabezpečit dětem rodné listy a posléze i školní docházku.  Na Peruci jsem se představila na jaře v roce 2011  v Galerii U Plazíka, kde jsem vystavovala fotografie svých dětí a dobrovolníků, kteří od roku 2010 se mnou do vesnice jezdí. Prostor pro své aktivity, které částečně souvisí i s Tengenenge jsem pak dostala i v hostinci U Dubu.
Byla jsem tam pochopitelně i letos. Změny v této oblasti Zimbabwe probíhají pomalu a celá komunita je nadále závislá na přímém prodeji soch. Plány, které měl s rozšířením prodeje soch Dominic Benhura, zimbabwský sochař z Harare a majitel dolu na kámen, se nenaplnily, a vesnice žije dál svým tradičním  životem, spravována od roku 2012 opět nepříliš efektivně místním managmentem.
Mění se však bezprostřední okolí, které ještě více prohlubuje komplikovaný přístup do vesnice,  jediná komunikace již vede přes pozemky zakoupené čínskou firmou a turisté běžně do této oblasti nejezdí, a galeristé sporadicky.
Výrazně se však mění podmínky pro život dětí a to  díky výrazné podpoře našeho Klubu přátel Tengenenge v ČR (blíže viz. www.tengenenge.cz), které je občanským sdružením a veškeré finační dary přesměrovává v jejich pospěch.  A tak již předminulý rok dostaly všechny děti šanci chodit do místní školky a naučit se tak anglicky.  Ta skutečná škola,  Horse Shoe, je devět kilometrů daleko, děti tam chodí tam stezkami v buši jen v době sucha. Mají tak časté absence, nebo musí pomáhat rodičům pracovat s kamenem. Nicméně školka, kterou tam Klub pomohl vybudovat a nadále posílá plat dvěma jejím učitelům se již stala mezistupněm k získání vzdělání. V lednu tohoto roku získala školka statut registrovaného  předškolního zařízení školy Horse Shoe, a skupina 32 dětí z Tengenenge nastoupila do školy, aniž by musela absolvovat vyrovnávací stupeň.
Během své návštěvy v březnu tohoto roku jsem byla na své děti a učitele patřičně hrdá. Společně s dalšími dobrovolnicemi jsme pak ověřovaly i možnosti jejího dalšího rozšíření  a soustředily se na nedodělky kolem budovy školky, zejména na drenážní práce a vybudování malého hřiště pro děti. Odborné práce dozorovala Štěpánka Chaloupková, architektka z Prahy, která se výjezdu do Tengenenge zúčastnila sice poprvé, ale odvedla tam úžasný kus práce. Vedla také jednání na regionálním pracovišti Ministerstva školství Zimbabwe o zbudování stavby kuchyně, pro kterou je možné obdržet od státu část potravin, nicméně její provoz musí být zajištěn komunitou. S tímto dalším cílem Klubu přátel Tengenenge se spojuje i záměr zapojit místní ženy do vaření, úklidu a dalších prací, a podporou chovu kuřat či výrobou hraček posílit jejich ekonomickou samostatnost. První vyrobené panenky byly již dovezeny do Čech a úspěšně vydraženy v Praze.
    V listopadu proběhla v Praze II. BENEFICI PRO TENGENENGE v hotelu Holiday Inn a a dětskou benefici pro nás uspořádala Základní škola v Třešti.
     Velice ráda bych v roce 2013 upevnila své aktivity na Lounsku a spolupracovala i s dalšími místními sdruženími, která jsou aktivní a podporují místní společenský život.
Fotky z roku 2012

Dr. Marie Imbrová

www.imbrova.cz
www.tengenenge.cz

Výstava v Galerii u Plazíka