|
Napsal Plazík st.
|
|
Úterý, 27 listopad 2012 |
Již jsem jednou vzpomínal na svýho tátu, dovolte, abych tak učinil i nyní, po 30 letech od jeho odchodu. I dnes já, sestra i bratr vzpomínáme na našeho otce, Josefa Blažka. Pokud jste jej znali, vzpomeňta prosím také. Děkuji.
Náš otec, Josef Blažek, se narodil 17 března 1919 a 28.listopadu to je 30 let ode dne co s námi není. Stále na něj s láskou a úctou vzpomínáme. Narodil se na Peruci v čp. 13 Janu Blažkovi (13.6.1883 - 20.9.1967) a Antonii Blažkové - Sedláčkové (31.7.1885 - 8.10.1964), kteří sem přišli začátkem 20.století z Jistebnicka. Vyučil se pánským krejčím. Za války byl dvakrát nasazen na nucené práce do fašistického Německa. Po posledním útěku zůstal schován, i díky peruckému četnickému veliteli, doma u rodičů. Byl i na místě krátce po střelbě 7. května 1945 mezi Stradonicemi a Pátkem.
Jelikož pracoval jako drážní dělník, nastoupil po válce k ČSD jako výpravčí a později i ve funkci náčelníka žst. zde vydržel až do důchodu. Ve své službě prošel mnoha stanicemi - Břvany, Třebenice, Peruc, Vrbno, Chlumčany, Klobuky, Louny, Měcholupy, Roztoky, Podlešín, ... a těch by ještě bylo. Po odchodu do důchodu, již stižen zákeřnou chorobou, byl jedním z průvodců v perucké Pamětní síni E. Filly. Svůj život skončil v mostecké nemocnici 28.11.1982.
|