Již jsem slyšel, že Smolnice oproti Peruci, žije kulturním hudebním životem. Hraje a zpívá se většinou v kostele Sv. Bartoloměje, nebo na tamní faře. Od začátku roku zde posluchači vyslechli desítku koncertů, poslední v sobotu 5.11.2011.

    Chtěl jsem na Smolnici zajet již několikrát, vyšlo mě to až nyní, na pozvání kamaráda Vládi Petržilky.  Slíbil mi jazzové odpoledne a on, že bude hrát klávesy. Kostel, fara i celý dvůr jsou pěkné a upravené a na faře jedna větší místnost s trámovím. V rohu již byli připraveni muzikanti a pořadatelé přidávali židle pro další a další příchozí. Odhaduji, že nás tam bylo více než šedesát.
Jazzový koncert zde již byl před rokem a za vším stojí saxofonista František Bureš, od 50. let hráč mnoha významných orchestrů. Klávesy, jak jsem již psal, hrál Vláďa Petržilka, basovou kytaru Zdeněk Klumpar a za bicí usedl Štěpán Chlouba. Koncert uváděl sám pan Bureš, který i některé písně zazpíval. Zpívat měla i Lenka Petržilková, onemocnění však bylo silnější. Hostitelé z fary připravili i dobré občerstvení.
Koncert začal a všichni jsme si ho moc užívali. Slyšeli jsme snad dvacet známých evergreenů z americké i evropské produkce. Nebudu zde vyjmenovávat, co vše se hrálo (asi bych to neuvedl přesně), ale věřte že jazzová pohoda rostla s každým tónem. Občas bylo sice znát, že výborní muzikanti toho společně moc nenacvičili, ale to je ten pravý půvab žívých vystoupení a improvizace. Když se hraje srdcem pro známé a kamarády, nemůže být atmosféra jiná.
Smolnický podvečer se mi moc líbil a určitě, pokud se o nějaké akci dozvím, se na faru zase přijedu podívat. Musím poděkovat hudebníkům i pořadatelům ze Smolnice. Umíte!

FOTO ze smolnického jazzování.