You are here:
| Na Krakovec za Husem |
| Napsal Plazík st. | |
| Pondělí, 18 červenec 2011 | |
|
Začátkem července vždy vzpomínáme na významné osobnosti našich dějin. 5.7. to jsou věrozvěstové Cyril a Metoděj a následující den Mistr Jan Hus. Památku tohoti mučedníka božího jsme si jeli připomenout na hrad Krakovec i my z NO CČSH Peruc. Již tradičně se na hradě Krakovec, kde Mistr Jan Hus prožíval poslední svobodné chvíle a odkud odjel na koncil do Kostnice, koná bohoslužba Církve československé husitské na jeho památku. Letos ji Berounský vikariát připravil již na úterý 5.července. My jsme se ve peruckém sboru rozhodli, že si na Krakovec uděláme výlet s návštěvou vzpomínky na člověka, jehož jméno náš sbor nese. Vyjeli jsme třemi auty a na zříceninu nedaleko Rakovníka nás postupně dorazilo 11. Byli jsme před hradní branou včas a tak jsme si mohli v předhradí dát výborný oběd a poté si hrad prohlédnout. Já jsem jej znal jen z filmu Ať žijí duchové (je to ostuda) a tak jsem prohlídce věnoval více času a kroků. A tak vzhůru přes ručně tesaný most do útrob hradu. Škoda jen, že jsme nestihli výklad místního kastelána, prý bývá dost záživný. Já si prošel všechny přístupné sály, sklepy a nádvoří a polséze jsem i celý hrad obešel zvenčí. Hrad je hodně architektonicky zajímavý, částečně snad opravený českými turisty před mnoha desetiletímia v rámci možností i dobře udržovaný. V kamených i cihlových zdech jsou krásné zbytky gotických oblouků, nosníků a možná i ozdob. Hrad byl vystaven již ve 14.století a postupně asi dostavován a tak je hodně zajímavá kombinace černého i bílého kamene s červenými, většinou i původními. cihlami. Bylo skutečně na co koukat. Vzadu na stráni pod velkým sálem bylo cosi zahaleného, až později mě došlo, že je to nová socha Mistra Jana z Husi, která byla následující den odhalena, Prý je vytesán dle skutečných záznamů, silnější menší postavy a né zidealizován, jako třeba na Staroměstském náměstí. Ale člověka nedělá postava, ale jeho myšlenky. A těmi Hus předběhl svoji dobu, za což zapletil oběť nejvyšší. 6.července 1415 v plamenech na břehu Rýna. A tuto jeho oběť jsme si sem právě přišli připomenout. Na hradním nádvoří připravil pan kastelán sezení pro mnoho účastníků a tři duchovní prostý oltář pod širým nebem. Blížila se druhá odpolední a slavnostní bohoslužba začala. Sloužila ji sestra vikářka Růžena Adamová, berounský farář bratr Jaroslav Mencl a bratr kazatel z Nového Strašecí (omlouvám se, nezapamatoval jsem si jméno). Bohoslužba pod širým nabem, bez hudebního doprovodu, jen s prostým zpěvem neškolených hlasů, měla příjemný a důstojný průběh. Po přijímání a požehnání jsme se všichni rozcházeli do svých domovů se svátečními a čistým pocity. Škoda, že nás, účastníků bohoslužby bylo méně (odhaduji 60 - 80). Ale asi to způsobilo i nestálé počasí. Musím poděkovat jak panu kastelánovi za přípravu prostor pro bohoslužbu, tak zejména duchovním za jejich lidskou a boží službu.
/
|
| < Předch. | Další > |
|---|
