Během května si dali setkání na Peruci již podruhé motorkáři. Po místní vydařené Jízdě na Říp je sem tentokráte již potřetí pozvali kamarádi z MBA Stochov.

      Kluci ze Stochova přijeli už ve čtvrtek a začali připravovat vše na svůj již XVI. sraz v peruckém kampu (Dříve Bucek, chvíli Plešivec). Postavili Budvar stany, z náklaďáku a přívěsu stvořili pódium a hlavně připravili pípu a narazili první sud výborného budějovického piva. V pátek rozvezli směrovky, doladili vše v údolí u koupaliště a mohli přijet prví motorkáři. V týdnu bylo počasí nic-moc a na víkend nepřesvědčivá předpověď a tak jezdců na dvou kolech přijíždělo po troškách. Kluci ale rozjížděli program, měli připravené soutěže, zvukař připravoval prvou kapelu a já odjel do Loun na Antikotel. Když jsem se před půlnocí vrátil, hrál ještě Paralet (ten den jsem ho slyšel již podruhé) a pár lidiček se pohupovalo na trávníku před podiem. Čile bylo u Mafyho medoviny, pozdravil jsem se tam s mnoha kamarády a objevila se i Veronika. Po půlnoci hrál Nomád směs oblíbených hitů až snad do třech hodin. To už jsem ale spal doma.
V sobotu jsem jel dolu na svý Jawičce, chystal jsem se na společnou vyjížďku. Pokecal sem s dalšími kamarády a pak od hotelu fotil vyjíždějící motorkáře. Vyrazil jsem za nimi a za Slavětínem je dohnal. Společně jsme se za pěkného počasí projeli přes Černčice na Libochovice a vzhůru zpět na Peruc. Vydejchali jsme se a mohlo se opět soutěžit. Nejprve souboje na Sobikách, skuteční rytíři. Zuzi vyndala klíště z pupiku Suchoše a mohl začít pořádný zápas SUMO. Letos vylepšen klouzavou podložkou a igelitam na nohách. Skvělá podívaná. Ale já zase odjíždím na Antikotel. Když jsem se večer vrátil, hrál si někdo na pódiu na Kabáty. Na trávě bylo veselo a po muzice ještě veseleji. Přijela zkušená striptérka a dávala dárky kamarádovi, který měl právě narozeniny. Ale ten o ni neměl velký zájem. U Budvaru vyděsil Mafy Zuzi, zatím co jeho Bára čepovala pro zahřátí horkou medovinu. Přijeli i Tři sestry Banditos, ale já je viděl před 14 dny, tak jsem jel domů.
Přesto, že jsem tentokráte byl na srazu jen chvílemi a přijelo i o trochu míň kamarádů - motorkářů, myslím, že se klukům setkání na Peruci povedlo. Jsou to zkušení pařiči, vždyť nám z pódia zazpívali i svoji hymnu. Takže za rok na Peruci AHOJ.   

Několik FOTEK ze srazu.