Mimo to mne požádali o malou výstavku fotek z uplynulých ročníků Žafestu. Dalo to práci, vždyť jich je přes 2000, vybral jsem asi 150, ale vystavovat se mohlo tak 20-30 kousků. Po dohodě s Happym jsem vybral ty, na kterých jsou hlavně návštěvníci festivalu v lovosickém parku - tuším, že tam tomu říkaj Osmička. Nechal jsem fotky vytisknout, v sobotu v půl druhé sednul do Fabie od sousedky (poprvé) a vyrazil do Lovosic. Kamarádi již připravovali ohniště a železnou čarodejnici a já v baru sauny zasklíval fotky. Pověsila mne je sama paní domácí a byla moc šikovná. Trochu jsem se občerstvil a venku začalo pršet. To už ale přicházeli prví účastníci čarodejnického sletu, všichni v originálních maskách. Moc jim to slušelo. Před sedmou tam byli skoro všichni (většinou schováni pod pergolou) a Fox s Markétou vyzvali k vernisáži mých fotek. Byla to moc přiíjemná chvíle, všem se líbily a kolem lítaly špunty od růžového šampáňa. Děkuji kamarádi.

Vystavené FOTO (výstava v lovosické sauně by měla být do konce května). 

    Přemístili jsme se opět na trávník a pod pergolu za saunu, kde již šikovný šéfkuchař smažil pochutinu a zvukaři připravovali pod stanem aparaturu pro večerní kapelu. Mezitím Ivanka - hipisačka a Manka od Rumcajze hrály na kytárku a vouzelu (nebo, jak se tomu říká), Foxi vyndal z futrálu od kytary slibované zbraně - velké kubánské doutníky a kamarád lyžař se učil kristyánky. Všemu tomu žehnal hnědý mnich. Ani přes občasný déšť se nikdo s žabičkami nenudil.
Pod stanem už nazvučila kapela a začala pro nás, netrpělivé posluchače, vyhrávat. Bylo to jidiš a hebrejsky, mimo kytar hrála i harmonika, housle, ságo a klarinet (samozřejmě bicí) a vše hodně zajímavé a příjemné. A hlavně bylo vše v lehce moderní úpravě, tu do punk, tu do SKA, zkrátka takové Žafesťácké. Ještě vlastně jméno kapely: Koza na útesu, bohužel nevím odkud (ani na jedněch stránkách není místo jejich bytí).  Tradičně se přidávalo a na závěr kapela udělala i doprovod k hrůznému činu, upálení čarodějnice. Nejdřív nechtěla moc chytit, přeci jen na ni celý večer pršelo, ale nakonec odhalila své ocelové vnitřnosti.
Blížila se půlnoc a já se vydal k domovu. Kamarádi mne přemlouvali, abych zůstal a vyspal se tam, ale to víte důchodce. Není nad vlastní postel. Tak se jim moc omlouvám za mé zmizení a věřím, že se bezva bavili až do rána.

FOTO z lovosických čarodek

Diskuze