Dnes jsem měl ve schránce tři dopisy. Když jsem rozlepil ten třetí, objevil se list s černým orámováním. S velkým zármutkem jsem se dozvěděl, že odešla žena milá, chytrá, zvídavá a hlavně srdcem Peručanka, paní Danuše Waltrová, rozená Šliková.

    Paní Waltrová byla dcerou peruckého zubaře, pana Bohumila Šlika, člověka o kterém můžeme čísti v mnoha dokumentech z historie Peruce. Byl aktivní Sokol, režíroval divadelní představení a v mnohých i hrál, byl ve výboru výstavních trhů v roce 1935 a také motorkář, který v roce 1934 objel na své Jawě celé tehdejší Československo. Aktivně se zapojoval do veškěrého místního dění. Aktivitu a lásku k Peruci po něm jistě zdědila jeho dcera Dana. Vždyť již v roce 1933 byla jedním z dítek, které sázely lípy na novém sokolském Tyršově cvičišti.
   Já ji blíže poznal v 90.letech, kdy pravidelně chodila do mého koloniálu na denní nákupy. Vždy, když byl čas, jsme se dali do řeči o životě, Peruci a její historii. Když jsem si po letech pořídil starší Jawičku, přinesla mi mnoho materiálů po jejím otci a jeho motorkářském koníčku. Před lety jste se mohli na těchto stránkách o peruckých motorkářích 30. let 20.století dočíst. Později byla pravidelnou návštěvnicí výstav v mé galerii a zase mě přinesla jednu záhadu. Navrátilův obraz Vodopád ve vsi z NG Praha. Její podezření, že se jedná o obraz namalovaný na Peruci, jsme asi během jednoho roku spolu prokázali. Zaujalo to i pana redaktora Hertla z Českého rozhlasu, který s námi o pátrání natočil rozhovor (i odkaz na tento program je možné najít na našich stránkách).  V loňském roce jsme spolu mluvili o dalších peruckých zajímavostech, které chtěla jako pamětnice vyzdvihnout ze zapomění a seznámit s nimi současné obyvatele naší krásné obce. Bohužel se k tomu už nedostaneme.
    Paní Danuše Waltrová - Šliková odešla v nedožitých 80 letech. Byla jedním z těch lidí, o kterých se dalo říci spolu s panem Werichem, že mezi námi mohla být dalších 80 let a stále by nám měla co říci. Budeme na ni vždy s úctou vzpomínat.