Po výborných lounských Purplech přišli nám již dobře známí bratři s bubeníkem z Jirkova.  Con Carne jsem již viděl několikrát a vždy je na co koukat, ale hlavně co poslouchat. Jejich instrumentálka je exelentní. Dobře, že je pořadatelé i letos pozvali. Navíc měli zájem i o naši Peruc, tak jsem se s nimi odpoledne trochu u nás prošel.  Za školou zářily červánky a na Peruc se snesl soumrak. Nikomu se však nechtělo spát, hřiště se i více zaplnilo.
       Snad nejznámější kapelou letošního Plutofestu a také velkým tahákem návštěvníků byl nám moc dobře známý Krucipüsk s druidem Tomášem Hájíčkem u mikrofonu. Tomáš v posledních letech změnil zásadně svůj zjev, ale zpěv a skladby Krucipüsku zůstaly. Pod pódiem to vřelo, skákalo i řvalo a zpocený Tomáš to na nás hrnul. Jedna pecka za druhou. Snad již nás večer nemohlo čekat nic lepšího. Tma houstla, mraky již pomalu odcházely a na obloze se objevovaly zářivé hvězdy (na podiu už byly). 
       Na scénu však nastoupila další hvězda, kapela známá i z loňského roku, která se k nám na Peruc vrátila. Jaksi Taksi jsou mladší věkem, i když vznikli také v roce 1992. Prošli však mnoha změnami a nyní se během sezony objevují každý týden na nějakém pěkném fesťáčku. I k zábradlí se natlačila spíše ta mladší část publika a vstřebávala do sebe prima jaksitaksáckou muziku. Kluci jsou také jen tři, ale umí udělat bezva pohodu.  Jejich punk rock dnes letí. Těch vrcholů Plutofestu je letos nějak hodně. Pořadatelé se skutečně vytáhli.
     Letošní jediný revival (jsem už na ně nějak alergický) byl posledním hostem. Tento revival jsem ale bral, byl to Motörhead. Rockový projev, rockový vzhled a klasický rock, to je něco úžasného. Liberecký muzikanti pokračovali v silně rozjetém večeru a nenechali na trávníku nikoho v klidu. Za bubny a zády rozjetého publika se rozzářil i měsíc, téměř v úplňku. Na Plutofestu odehrálo všech jedenáct pozvaných kapel a já si myslím, že to byl jeden z nejlépe obsazených šesti peruckých fesťáčků. Ale všemu nebyl ještě konec.
     Na podiu se připravovali domáci a pořádající Pluťáci. Já si zašel pro další pivko a něco k zakousnutí. I peručtí fotbalisté a jejich pomocníci se na sobotní večer připravili výborně. Bylo pivo i další nápoje a hlavně celé odpoledne a večer co jíst. Odpoledne jsem si již dal u Honzy páreček a nyní mi Petr udělat opečenou sekanou s topinkou. Pochutnal jsem si. Z podia se však ozývají prvé tóny a na trávníku se dále paří. Je to neuvěřitelné, ale perucká kapela Žlutý Pluto Pes již hraje 30 let a nechybí na mnohých zábavách v okolí. Škoda, že na Peruci hraje jen v léťe na hřišti, ani jeden z peruckých sálů není dnes použitelný. I na hřišti si Balika a jeho kamarádů výborně užíváme. Blíží se druhá hodina po půlnoci a nikomu se nechce domů. I u stánků vše funguje a zbyde i chvilka na karty. Vše však má svůj konec a i Pluťáci odehrávají poslední skladbu svého festu. Za ten letošní (ale ne jen za něj, samozřejmě i za založenou tradici) jim patří velký dík. I přes nepříznivé počasí se moc podařil a jak jsem již napsal, výběr kapel byl dokonalý.

FOTO z Pluto večera.