Malý veršovaný pohled na nejznámější peruckou pověst , co se dělo v pátek třináctého a vzhůru na prázdniny.

Oldřich a Božena
V poezii dětí ze 3.třídy

Božena pere u potoka,                                                     Prala prádlo Božena,
žába skáče kolem ní.                                                        byla hezká jako květina.
Božena slyší koně dupat                                                   Když Oldřich  Boženu
a hle kníže se před ní uklání.                                            uviděl,
                                                                                        vůbec se před ní
A co bylo dál?                                                                  nestyděl.
Zeptejte se žáby,                                                                            L.Lapcová,R.Aulická
ona je z Peruce,                                                 
ta vám o tom poví více.
           V.Suchý, T.Traxl

U potoka prala prádlo Božena,                                          Bylo krásné ráno,
náhle se tam objevila družina.                                          Božena prala prádlo.
Kníže Oldřich přišel k ní na cestu,                                    Když uviděla knížete
řekl jí, že ji chce za nevěstu.                                               moc se ho lekla,
                    F.Fousek,Z.Novák                                         až si z toho klekla.
                                                                                                                             J.Křížková

Jeden večer, pátek a ještě ke všemu v kalendáři vyšlo číslo 13 !
S hrůzou si ježek, sýkorka, krysa, krtek a slepice vyšli na hřbitov.
Slepice, která se ze všech bála nejvíc, řekla před branou hřbitova:
„Ani pařátem tam nevstoupím.“
V tomhle jí dal za pravdu i tchoř, který se sem právě přiloudal.
Krysa na ně volala od jednoho hrobu: „Pojďte, nemáte se čeho bát!“
Inu, tak se odhodlali vstoupit na hřbitov.
„Tady je ale mrtvo,“ pronesla krysa.
Když byli zrovna uprostřed, hodiny na věži začaly odbíjet půlnoc.
Hroby se začaly třást a otevírat a z nich vylézali různí upíři a duchové…
„Honem všichni k sobě!“volal na zvířátka krtek, všichni se strašně báli. Byla to hrůza!
„Už se začíná rozednívat,“oddechla si sýkorka.
Konečně i kohout zakokrhal, bylo ráno a pokoj od všech těch příšerek. Všichni šli spokojeně domů.                                                   M.Předotová,7.tř.

Domluvili jsme se s Lukášem, Kubou a Andreou, že podnikneme něco strašidelného na pátek 13.
Sešli jsme se před hřbitovem.
„Kolik je hodin?“zeptala se Andrea.
„Bude půl dvanácté,“podíval se na hodinky Kuba.
Úkolem bylo obejít celý hřbitov a vzadu v kapličce zapálit svíčku. Už tam byly čtyři připravené, ale ten strach! Přece jen je náš hřbitov dost rozlehlý.
„Jdu první,“ machroval Lukáš. Předali jsme mu zapalovač a drželi palce.
Po chvíli jsme zaslechli křik, takové holčičí pištění.
Zatrnulo ve mně. Ale ne, znám Lukášovy legrácky…Ani po dalších pěti minutách však svíčka vzadu stále nehořela!
„Víte co, fakt nevim, co tam ten Lukáš dělá,“ pronesl Kuba, vzal si sirky a vyrazil.
Po chvilce zaznělo slabé: poomooccc….
Ale co teď??Co se děje??Jsou na nás smluvení??
Odhodlaly jsme se tedy s Andreou společně jít. Měly jsme tak nahnáno, že jsme se křečovitě držely za ruce. Došly jsme k místu, kde skončil Lukáš a Kuba…Najednou mě někdo chňapl za ruku a stáhl za hrob.
Na hlavě plachtu a dělá:“Bu, bu, bu! Já jsem hřbitovní prostěradlo!“
Lekla jsem se teda pořádně.
To strašidlo byl Danouš, který naše domlouvání slyšel a za to, že jsme ho nevzali, nám připravil tohle překvapení.                                          Hedvika Hauptvogelová,7.tř.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Kam o prázdninách, ještě nevíme, ale chtěli by jsme být u nás, v Čechách.
Potom jedu na letní tábor s kamarádkou a moc se tam těšíme. Jsem zvědavá, jak to tam bude vypadat.
Taky se určitě podíváme k nám na chatu a budeme to tam upravovat.    AP

Na prázdniny už se moc těším, protože pojedu k bráchovi do Teplic, na tábor, s rodiči na dovolenou a do Švýcarska za sestřenicí. Poznám novou zemi, přírodu a prostředí. Jsem i nejsem ráda, že mám tolik plánů. Nebudu tolik s kamarády, tolik si jich neužiju, ale na prázdniny se těším. Moc.                                         HV

O prázdniny pojedu s rodiči na dovolenou, ale ještě nevím kam. Také k babičce a dědovi a až se vrátím, budeme jezdit na nějaké výlety. Na prázdniny se moc těším.                                                                                                        VK

A jak také jinak? Jistě máte spoustu skvělých a zajímavých plánů na prázdniny, zrovna jak výše uvedla některá  děvčata z 8. třídy.

Redakce Školáčku vám přeje, aby se vám všechny vyplnily!

Tak vylezte ze svých ulitek a
                          – VZHŮRU NA PRÁZDNINY!!!