Ochotníci a Klapý, tak to patří k sobě. Již od roku 1986 zde působí Rádobydivadlo, vedené Láďou Valešem po velmi úspěšné cestě mezi českými ochotníky. A že zde mají i svůj festival, patří samozřejmě k věci.

  Na již devátý ročník mne pozval pátecký Jaromír Tlustý a já rád do Klapýho v pátek 25.října 09 zajel. Prvý den byla připravena dvě představení.
     Jako prví se představili vynikající divadelníci z Klášterce n.O., z jednoho ze dvou (nebo snad tří) tamních souborů. DS Zdrhovadlo přivezlo dramatizaci jedné z nejúspěšnějších povídek Bohumila Hrabala Příliš hlučná samota v pěkné úpravě režiséra Václava Poldy. Již jsem viděl několik her tohoto souboru a režiséra a vždy to byl pro mne velký zážitek (Petr a Lucie, Nebezpečné známosti, 451 stupňů Fahrenheita). Polda pojal inscenaci asi tak, jak si ji původně vyprávěl pan Hrabal, jako vzpomínky a vyprávění Hanti ze sběrny papíru. A jediný herec na scéně Jan Milota nás vnesl svým výkonem do těžkého, ale svým způsobem spokojeného života člověka, spjatého se svojí prací, svým strojem, svými zachráněnými knížkami,... . I na scéně neexistující lásku Mančinku a mladou cikánku Ilonku jsme vnímali mezi námi. Na jejich tragické konce plynně navázal i Hanťa po ztrátě své oblíbené práce. Na poslední činnost hydraulického lisu a vteřině hrobového ticha následoval bouřlivý potlesk a mnoho opon Jana Miloty.
     Večer zahráli sousedé z Libochovic dnes již klasiku, Havlovu Audienci. V DS Scéna Libochovice ji nastudoval Jaromír Tlustý, který si zahrál i roli Vaňka. Jeho protihráčem byl sládek v podání vždy perfektního Jiřího Dědourka. Audience se nedá moc upravovat, dá se jen zahrát dobře nebo špatně. A libochovická dvojice ji určitě dobře zahrála. Pravdě odpovídající, navenek odevzdaný, ale uvnitř tvrdě vzdorující nástrahám i výhrůžkám Jaromír Tlustý - Vaněk. A sládek Jiří Dědourek plasticky ztvárnil člověka doby, kdy pro pohodlí a klid se dokázali lidé zavřít do klidu svého zaměstnání a jít nalinkovanou cestou, třeba i po těch zabahněných, ale nejpohodlnějších pěšinkách. Lahev piva a splynutí s davem bylo smyslem života.
     Určitě se v Klapý představily dva divadelní spolky, které představují to výborné na ochotnické scéně našeho kraje. U Kláštereckých mne překvapilo, že páteční představení bylo prakticky předpremiérou, poprvé před publikem. Škoda jen, že nás diváků na sále KD bylo tak málo (kolem třiceti).  Co nás asi čeká v sobotu?

FOTO Rádobyfest 09 pátek