Minule jsem budyňské Kelty vynechal, letos jsem se na krásný vodní hrad v sobotu vydal. Asi nic se již nevyrovná prvému ročníku, ale mezi Kelty je vždy dobře a sobotní odpoledne a večer jsem strávil moc příjemně.

    Nestihl jsem začátek, do mé galerie na Peruci přicházeli návštěvníci z blízka i z daleka, aby si prohlédli historické pohlednice. Zavřel jsem po čtvrté hodině a vyrazil. Ještě jsem na pódiu stihl převážně dívčí kapelu MARW s dost dobrou houslistkou. I když krátký, tak velmi příjemný rozjezd. Další kapelu (již šestou v programu) jsem stihnul celou. BRAN s harmonikou, basou a flétnami byla silně ovlivněna zpěvákem a zakladatelem kapely, bretaňcem Dewi Pajotem. I Francie zažila při stěhování národů keltskou kulturu a bretaňská hudba je jí hodně ovlivněna. Mystické balady této atlantské výspy Francie byly tajemně působivé.
    Vedle podia učil své žongléřské umění večerní ohnivý muž, diváci tancovali keltské tance a děti i diváci se bavili. V přestávce zatančil keltské tance téměř profi soubor a na druhém podiu se připravili plzenští APLLE . Jejich irská hudba je hodně bluegrassová a to se mně líbí. Bylo slyšet i trochu swingu, zkrátka pohoda. Budyňské Kelty ale moc nechytla, nevyžádali si ani přídavek. Zato SHANNON ten byl hodně irskej a líbil se všem. Pět muzikantů, kteří si zahráli nejen u nás, ale i po Evropě včetně Irska, má jistě tuto muziku v krvi. Ke Keltskému kruhu patří i tanec a tak jsme viděli opět pěknou ukázku šikovných tanečnic a jejich kamaráda.
    Pomalu se začalo šeřit a přicházela závěrečná část festivalu. Tu zahájila skupina  IRISH DEW . Ten harmonikář mi byl povědomý, pak jsem na to přišel Veselý (Václav), kytarista z mnoha kapel a formací (viděl jsem ho s Myšíkem i s Nedvědem). Je asi lídrem kapely, která však sestává ze samých dobrých muzikantů. Irská hudba, občas trochu tvrdší, určitě chytla každého u budyňského hradu. Mně určitě. Do noci vstoupili skotští hoši NAOSTRO. Začalo velké show, propracované a působivé vystoupení, které prý bodovalo ? i na Zahradě (následnice Porty) . Posluchači se shromáždili u podia a náramně oživli. Ale začalo pěkně pršet a více než polovina jich odešla. Jak jsem již napsal vystoupení působivé, ale trochu moc komediantské.
    Zato poslední kapela, to byla poctivá kvalita. I když AG FLEK přímo do keltské rodiny nepatří, jejich muzika, pocházející z lidové písně byla v Budyni na správném místě. Vždyť která folková skupina vydrží na výsluní české (vlastně moravské) scény více než 30 let a po mnoha změnách téměř v původním složení. Pro nás, kteří jsme vydrželi i v dešti do půlnoci to bylo pohlazení na srdíčku a nádherné zakončení pátého Keltského kruhu v Budyni.
    Velké díky patří pořadatelům i všem vystupujícím. Jo a ještě také stánku s občerstvením (vlevo za vstupem) za výborné langoše a dobré pivko.

Keltské FOTO