Zalistovali jsme dalším číslem časopisu Základní školy, který je tvořen zejména z příspěvků žáků a vybrali jsme několik zajímavostí. Samozřejmě se v této době články věnují Velikonocům a jaru.

    Velikonoce mají jako každý svátek své symboly a takto s nimi Školáček seznamuje:

 Pomlázka
                  Dynovačka, mrskačka, šlehačka, binovačka.
                  Na Moravě – tatary, březové metličky.
Vysévání obilí 
      Znamená počátek zemědělských prací. Do sesazovaných misek používáme rychlené jarní květiny, např. hyacint, narcis, krokus, tulipán, sněženky, petrklíče atd. Součástí aranžmá může být vyseté obilí, rychlené větve keřů, malovaná vajíčka, ozdobná zvířátka. Vytváříme sesazované misky, aranžmá na stůl a na zavěšení, ošatky, košíky, jarní kytice a vázy. Převládající barvy jsou žlutá, oranžová, zelená a jasně modrá, které jsou hřejivé, veselé a jásavé.
Legenda o tradici malování vajec
         Když Ježíš se sv. Petrem chodili po světě, přišli jednoho dne do statku a poprosili hospodyni o kousek chleba. Ta však neměla ani skývu. Vtom uslyšela kdákání slepice, seběhla do kurníku a našla vejce. Upekla ho v teplém popelu a nakrmila jím pocestné. Když odešli, chtěla smést ze stolu koštětem skořápky. Jaké bylo překvapení, když uviděla, že se proměnily ve zlato. Selka potom každého pocestného častovala vejci, ale žádná skořápka se už ve zlato neproměnila. Časem začala vejce rozdávat na výroční den návštěvy oněch obou pocestných.
Velikonoční zajíček
       V mytologii řecké, egyptské, čínské symbolizuje štěstí, plynoucí čas, krátkost života. V Bibli je zajíc zařazen mezi stvoření „maličké na Zemi a moudřejší nad mudrce“, symbolizuje chudé, skromné a pokorné, přesto se k němu křesťanství staví s jistým odstupem, kvůli jeho užívání jako symbolu smyslnosti. Dnes je označován za toho, kdo o Velikonocích přináší vajíčka, nejlépe čokoládová – přišel k nám z Německa. Bývalo také zvykem, aby kmotři zvali děti k tzv. honění velikonočního zajíce, to znamenalo hledání ukrytých vajíček v zahradě.
Velikonoční beránek
       Pohané – symbol beránka byl velmi rozšířený již v předkřesťanské tradici v celé středomořské civilizaci, ovládané po tisíciletí pastevci. Židové – ovce symbolizovaly Izraelitu jako člena „božího stáda“ i židovský bůh je označován za pastýře, který bere ovce do náručí. Beránek se také zabíjel na památku vyvedení Izraele z egyptského otroctví. Na Šumavě – se věřilo, že jeho posvěcením může najít pocestný ztracenou cestu z lesů.
Velikonoční vajíčko
       Bylo již od pradávna symbolem plodnosti, úrody, života a vzkříšení, v předkřesťanských dobách bylo dokonce dáváno do hrobu k mrtvému. Zvyk konzumovat vejce v době svátků souvisel pravděpodobně i s postem, který Velikonocům předcházel a při kterém se vejce jíst nesměla. Ve spojení s lidovou tradicí vznikl zvyk zdobení vajíček doprovázený řadou obřadů a pověr. Je také symbolem životní síly, narození, nesmrtelnosti, návratu jara a skořápka pocit bezpečí.

Miroslav Blažek