You are here:
| LDL - Quijot ve staletích |
| Napsal Plazík st. | |
| Středa, 30 prosinec 2009 | |
|
14.6.2009 Třetím představením Libochovického divadelního léta, které jsem navštívil, byli Obři Dona Quijota v provedení divadelníků z České Lípy. Divadelní klub Jirásek Česká Lípa již dobře znám, viděl jsem několik jejich představení (Višňový sad, Holmesiády). Typickým repertoárem, tohoto z velké části ochotnického souboru, jsou úpravy klasických děl režisérem a hercem Václavem Klapkou. Stejně jako v Holmesiádách (Holmes a Watson) i zde vytvořil dvojici s Karlem Bělohubým (Quijote a Sancho). Klapka se ujal klasiky opět zcela po svém a přenesl známé hrdiny o trochu dále, kdy opět spolu vyráží na cestu za marnou nápravou chyb společnosti. Po mnoha qujichotovských omylech naráží na hrůzné zlo církevní totality. A to je odraz ke ztvárnění obrazu totalitních společností všech dob a jejich zacházení s bezmocným člověkem. Tetokráte, i když s dalšími omyly, se podaří Quijotovi porazit zlo a nastavit mu zrcadlo jeho hrůzné existence Sám však vybojuje svůj poslední zápas.Zkušený soubor sehrál skvělé představení, ve kterém jako většinou vyzařoval výkon Karla Bělohubého. Ostatní však nezůstali o nic zpět, vyzdvihl bych výkon Josefa Pecha ve třech jeho rolích a nestora souboru Miki Vika v roli Velkého inkvizitora. Za úrovní představení trochu pokulhávalo osvětlení. I když je to temné hra, bylo v obličejích herců tmy až moc, oproti osvětlení podlahy a postraních kulis. Představení Jiráskovců se mi líbilo, pokud někde budou hrát, doporučuji jejich představení navštívit. |
| < Předch. | Další > |
|---|
