Tak jsem fotky zpracoval dříve, než jsem čekal a tak zde máme další část vycházky z 3.ledna. Tentokráte od podkovy zpět domů.

Minule jsme se prošli převážně po stráni nad pravým břehem Débeřského potoka, tentokráte se budeme pohybovat více na jeho levém břehu. Ještě pár snímků cíle cesty podkovy a vyrážím po sypané hrázi zpět. Po cestě nad bývalým dnem jezera přicházím opět na plynovod, mířím objektiv na suchá květenství a docházím nad prameny železité vody k obnovené studánce. Panna, vodonoška, ji trpělivě hlídá. Kousek vzhůru je mohyla knížete Thuna, Českého místodržitele před 1. světovou válkou. Kamenný památník s litinovou destičkou zde již stojí téměř 100 let, od roku 1911. Nestálo by v roce 2011 za to vzpomenou perucký rod Thunů a připomenout jejich působení v naší obci? 

    Cestou lesem, prosvíceným nízkým lednovým odpoledním sluncem, míjím opět Mlejňák. Děti zde ještě bruslí. Ale více mne zaujalo to nízké slunce, které se prodírá lehkou mlhavou oblačností mezi vrcholky stromů. U koupaliště přecházím potok a poničenou Šlepkou se dostávám k Hořejšáku a do staré Peruce. Modrou oblohu nyní narušují jen jemné obláčky a vzhůru se vzpínají dva kříže na věžích peruckého kostela sv. Petra a Pavla. Na mém dvorku stáčím objektiv od oblohy k zamlženému panoramatu Českého středohoří a má lednová vycházka končí.
Nekončí však mé probírání se fotkami z přelomu starého a nového roku, již před Silvestrem jsem se byl podívat na Dýbři. Ale o tom zase příště.

FOTO k podkově 2.