Tak jsem se s Olympusem toulal po Peruci a okolí i po Novém roce. 3. ledna jsem se šel po dlouhé době podívat ke kamenné podkově, kterou jsme s kamarády v posledních letech vyčistili a opravili. V dnešním albu jsou fotky z cesty TAM, příště se vrátíme.

    Sešel jsem dolů, Svaťákem k silnici, mrkl na Oldřicha a po zaniklé pěšině vylezl na protější stráň. Zastavil jsem se u uřízlé lavičky - borovice a pokračoval na skály. Již jsem se na ně díval minule , ale zezdola ze silnice. Malý a velký Vyšák, sfinga a zajímavé stromy, které ještě nesežral kmenožrou Lesů ČR. Zahlédl jsem zezhora hotel U Skota, dříve administrativní budovu peruckého cukrovaru a hostinec U Voláků. Bělostné kmeny břízek vynikají i v lehce ojíněném a zasněženém okolí. Stejně tak září zamrzlá hladina opraveného Mlejňáku. O kousek dál je již vidět ničivá práce zubů, již zmíněných kmenožroutů.
Bílá, až do modra je také travnatá stráň nad potrubím produktovodů, těžké to ráně Macova dolu. Dole jsem se opět zahleděl na zbytky seschlých, ale krásných bodláků. Po pár metrech jsem došel na sypanou hráz bývalého jezera a po ní jsem došel až k cíli cesty, k podkově. Nějaký vandal již povalil kámen, který kamarádi vztyčili uprostřed, ale sám jsem přimrzlý balvan neuzvedl.
No a příště půjdeme po druhé stráni zpět. Ale musím zpracovat další, z více než 300 fotek, které jsem ten den nasnímal.

FOTO k podkově.