Tak jsem v pátek neviděl ani jednoho Mikuláše a ani čerta s andělem, takže jsem v sobotu večer vyrazil za Mikuláškem. Ne není to malý Mikuláš, ale Marek Mikulášek, lídr kapely Furt rovně.

    Furt rovně se rozhodli udělat svým příznivcům, kterých kvapně přibývá, malou nadílku. V historickém Loutkovém divadle v Lounech předvedli vše, co zatím nacvičili a možná i trochu více. A zaplněné hlediště poslouchalo, bavilo se a aplaudovalo.
V prvé půli jsme viděli vlastní repertoár kapely. Marek střídal piano s klávesami, ostatní členové u svých nástrojů, některé písničky zazpívala dost dobrá zpěvačka kapely a občas se přidali hosté s dechy (tuším z Mělníka). A Furt rovně dokázali, že se vyrovnají se všemi styly. Od téměř popíku Majkla Dejvida, přes punk a reggae až po rock a jazz. A vše s úžasnou nadsázkou a humorem. Program měl spád a všechny přítomné strhl.
    Druhou půli věnovali skladbám svých vzorů, zejména Psím vojákům. Přidávali se další hosté, zpěváci, hudebníci i tanečníci. V přídavku si Marek zahrál i na kytaru. Tečkou po konci byl známý vtip Žíly.
Určitě jsme zažili úžasný večer, já jsem byl ještě více rád, že mně takováto parta zahrála na mých šedesátinách a těším se na jejich další vystoupení. Doporučuji ho i vám.
Večer ale nekončil, ale o tom až příště.

FOTO z loutkáče