You are here:
| My z 9.A, neboli po 50 letech |
| Napsal Plazík st. | |
| Středa, 30 prosinec 2009 | |
|
12.10.2008 Tak jsem před nedávnem dostal překvapivou pozvánku na sraz 9. třídy. Ale nebyla to ta moje devátá z Peruce, ale moje pátá z Třebenic. My z deviatej A ( My z 9.A), tak se jmenoval slovenský film z roku 1961, který se promítal v kinech v letech, kdy jsme do té devítky přicházeli. Byl to tak trochu generační film, stejně jako o 3 roky později Starci na chmelu. A na tento film jsem si v září vzpomněl. V Třebenicích jsme bydleli od roku 1954 do roku 1958 a v listopadu jsem přecházel na školu na Peruci. Chodil jsem do 5. třídy, ještě jsem si vyměnil pár dopisů s Honzou a Frantou a od těch dob jsem 50 let nikoho z bývalých spolužáků neviděl. Vyjímkou byla Vilma, která nyní bydlí v Lounech a před několika roky se u mne přihlásila. A ona také byla strůjkyní mého pozvání mezi bývalé spolužáky. Vydal jsem se v sobotu 4. října do Třebenic, kde jsem strávil hezká léta dětství pod starobylým Košťálovem. V té době se ještě na svazích tohoto kopce konaly věhlasné Slavnosti květů, já chodil na náboženství k panu faráři Horákovi u s bráchou, kluky a holkami jsme si hráli kolem nádraží, kde jsem bydlel. Občas jsme se dostali i do podzemí velkého skladu ovoce, nebo do Fruty, kde se vyráběly kompoty a marmelády.  Přišel jsem před školu a v tu chvíli mne oslovil fousatý pán, nikdo jiný, než jeden z mých kamarádů Honza. Ten druhý, Franta nepřišel. Postupně jsem se zdravil s ostatními a byl jsem mile překvapen Evou, která bydlela proti nádraží a hrála si kdysi z naší partou. Pamatoval jsem si ještě dalšího spolužáka Pepika, ale ten již bohužel nežije. Mezi své bývalé žáky přišly i dvě učitelky, které učily na 2. stupni. Já už je nezežil. Po prohlídce školy jsme přešli do hospůdky, téměř naproti Obecné škole a až do večerních hodin zde společně vzpomínali a bavili se. Já se navíc setkal ze svým starším kamarádem z té doby, synem pana faráře Lálykem - Jardou H. Spolu jsme zavzpomínali na naše rodiče a pověděli jsme si, jak žijeme. Musím poděkovat za pozvání, setkání bylo milé a cítil jsem se moc fajn. Určitě se ještě rád mezi tuto partu někdy podívám. |
| < Předch. | Další > |
|---|
