Den se Sedmičkou pionýrů. Již podruhé se sešli přátelé na chatě na Břínkově ke společné zábavě při recesi, vzpomínání i nočním posezení.

Pozvánka na druhý ročník BŘÍNKÁNÍ

DEN SE SEDMIČKOU PIONÝRŮ

Slavnostní složení pionýrského slibu ve dnech 19. – 20. července 2008

Vážená jiskro, dostav se dne 19. července 2008 nejpozději do 17.00 hod.

do pionýrského oddílu J + P č. 5 v Břínkově.

Ke slavnostnímu složení pionýrského slibu vezmi s sebou svou skupinovou vedoucí, k prokázání totožnosti odznak a průkaz jiskry.

Všemi svými silami přispívá Pionýr k životu federací dětských a mládežnických organizací, v nichž vidí významné spojení sil k dosažení společných zájmů všech dětí a veškeré mládeže Československé socialistické republiky.

V Lounech dne 8. července 2008 J + P, oddíloví vedoucí

  Mnozí již asi neví, co to byla Sedmička pionýrů. Před revolucí to byl časopis Pionýrské organizace SSM, který psal o dění v této organizaci a připravoval pro pionýry mnohé akce a setkání. A my jsme si na ně zavzpomínali.
    V Lounech se objevily děti v pionýrských krojích a s rudým šátkem kolem krku a všichni se postupně přesouvali na Břínkov. A 19. července se nás 17 (a dvě, ještě ani ne jiskřičky) sešlo v nádherné sobotní odpoledne na místě konání. Ti připravenější se převlékli do sportovního a to již byl ohlášen nástup. Oddílový vedoucí a jeho instruktorka všechny přivítali a seznámili s programem a cílem odpoledne. Museli jsme splnit 7 pionýrských úkolů, aby se z nás jiskřiček stali pionýři. Losováním byly určeny dvoučlenné hlídky. Já k mému potěšení vylosoval Zagorku. Nástup byl zakončen vztyčením vlajky za zvuků hymny. Před plněním úkolů nemohla chybět rozcvička a společná fotografie. 
     Nedočkaví jsme se s rozpáleným pionýrským srdcem dali do plnění úkolů. Vedoucí dne nás vždy seznámili s podmínkami a tak jsme se u prvého dozvěděli, že musíme sestřelit míčkem a prakem 6 plechovek ( Pozor NE!! Plechovek). My jsme nesundali ani jednu, ale byli i tací vzorní, kteří sestřelili vše. V chytání lahváčů jsme byli úspěšnější, chytli jsme flašku asi za minutu. Už jsme byli ze sedmi hlídek předposlední. Po krátkém odpočinku a odeslání zprávy morseovým klíčem zn. Mobil jsme šli zachraňovat raněné. Nikoho jsme nezranili! V klídku jsme si nachytali i kapříky.
    Následovalo společné zpívání revolučních písní pod dohledem černobílého Gustava. Na odznaku pionýra jsou tři plaménky. I my jsme museli rozdělat 3 sirkami oheň. Na Břínkově naštěstí ten den nehořelo. Možná znáte písničky dvou hudebních uskupení, složené ze zkratek. I my jsme vzpomínali na ty dávno zapomenuté. A většinou jsme si je ještě pamatovali.
    Bylo dobojováno a sčítali se body. Někdo byl poslední, někdo zvítězil, my jsme skončili pátí. Odměna a hlavně přijetí mezi pionýry nás potěšilo. Na večerní odpočinek jsme ještě dostali od Plechovků studijní materiály a soutěžní část Břínkání skončila. Následoval ještě nesoutěžní, ale povinný orientační běh a než jsme doběhli, tak se sešeřilo. U krbu nás čekalo občerstvení, soudek piva, víno i něco tvrdšího, ale hlavně výborné Jardovy stejky. Dvě kytary a housle podpořili vynikající náladu a udrželi některé z nás až do ranního kuropění.
   Určitě jsme se všichni dobře pobavili, zavzpomínali si na mládí a krásné chvíle dětství. Ale zároveň jsme si v tomto přímém střetu s relikviemi doby minulé uvědomili, v jakém Absurdistánu jsme žili.
   Již se těšíme na BŘÍNKÁNÍ 09  a jsme zvědavi, jakému tématu bude věnováno.
FOTO BŘÍNKÁNÍ 08 s laskavostí poskytla moje spolubojovnice Zagorka. Díky!