Posedmé pozvali peručáci kamarády motorkáře na společnou vyjížďku na bájnou horu Říp a po několika letech se vydařilo počasí. Sluníčko pozvalo rekordní počet účastníků.

    Před desátou hodinou se o sváteční dopoledne 8. května začaly sjíždět motocykly různých značek, kubatur i stáři na perucké náměstí. Náhodou se stavěli na Jawách i kamarádi z Podkrkonoší, kteří jeli na velkou čtyřdenní jízdu. Pozdravili jsme se a popřáli si navzájem úspěch našich akcí. A v našem případě se určitě přání splnilo (věřím, že i jejich jízda vyšla výborně). Před půl jedenáctou již bylo náměstí plné, přijel i mohutný OFF ROAD, který celé pole vedl a servisní trojkolka z firmy RS skůtr. Krátce po půl jedenácté jsme se vydali tradiční trasou přes Klobuky, Zlonice k prvému cíli ve Velvarech. Jako každoročně jsme si zde dali zmrzlinu. Spočítal jsem všechny motocykly a napočítal jsem jich rekordních sedmdesát. Také trvalo téměř hodinu, než každý dostal svoji mraženou porci.
    No a již nás čekal cíl, hora Říp. K našemu překvapení je však uzavřena alej na velké parkoviště na jeho úpatí a tak všechna vozidla parkují podél silnice a na trávě na konci vesnice Rovné. Dost nepochopitelné. Je to odsud i na vrchol o 10 minut dál a tak jsme nakonec šli ke svatému Jiřímu pouze čtyři, já, kamarádi mopedáři z Černčic a mladý jmenovec praotce, který na vrchol vystoupil před staletími. Ale stálo to za to. Cesta zpátky (až na start mé Jawy a píchlou gumu Jawy kamaráda Míry) proběhl bez problémů. Někteří kamarádi sice jeli domů, nebo na další srazy a vyjížďky, přesto nás na Peruc dojelo asi čtyřicet. Právě odcházel průvod občanů, kteří vzpomněli na padlé ve světových válkách a tak se po dechovce mohli připravit naši kamarádi z Paraletu.
FOTO jízda
    Kolem půl třetí začali hrát své skladby a my připravili soutěže. Kuba obíhal s bločkem a sepisoval zájemce o vzájemné klání. Začali jsme klikou a zatloukáním hřebíků. Soutěžící i diváci se začali bavit. Paralet zahrál druhou půli svého repertoáru - díky kluci, byli jste fajn, a zvučil Ruxak. Pokračovali jsme v soutěžení, dámy i páni si vypili své pivko v co nejrychlejším čase a poté se zapřáhli do oblíbeného gumicuku. Fernet, šampáňo i další ceny z trávníku jen mizely. Hudebníci byli připraveni a tak mohla také motorkářka, ale hlavně výborná zpěvačka Veronika, uchopit mikrofon a bezva ruxácká muzika začala. A zněla téměř hodinu. Moc se všem líbila, dokonce mě druhý den říkali známí o jejich CD. Také moc děkuji. Po přídavku za velkého potlesku produkce skončila a my měli připravenu ještě jednu soutěž. Z ledničky jsme přinesli 15 větrníků a přihlášení je začali pojídat. Samozřejmě bez pomoci rukou. Suverénem byl Emílek a obdivuhodná naše pošťačka Olina. Všichni vítězové, stejně jako vylosovaní přihlášení motorkáři, dostali zajímavé ceny.
FOTO odpoledne
Sedmé sekání motorkářů na Peruci a vyjížďka pod Říp se skutečně vydařli a všichni se těšíme na to příští 8.května 2009.