Jak jsem před měsícem slíbil, vracím se ještě jednou k mé vycházce do Hřivčic (též Pflanzendorf) a k mému zastavení na starém židovském hřbitově.

Mezi vesnicemi Hřivčice a Vrbno nad Lesy je hřbitov snad z r. 1732, patřící původně Židovské náboženské obci v Hříškově. Dnes je hřbitov ve zuboženém stavu, náhrobky pokácené a zarostlé křovím. Dle katastru nemovitostí (parcela 190) je vlastníkem Izraelské pohřební bratrstvo pro Hříškov a okolí a ve své správě jej má Židovská obec Teplice . Rozloha hřbitova - neveřejného pohřebiště - je asi 1800 m2 (více než místní hřbitov - 1361 m2).
O rekultivaci židovského hřbitova se pokusila v roce 2000 Apoštolská církev Chomutov, misijní stanice Černčice ve spolupráci s Církví československou husitskou, náboženskou obcí Peruc. Na 50 let neudržovaném hřbitově začali s odstraňováním křovin. Tato aktivita však skončila a dnes je hřbitov opět zarostlý a neprostupný. Pokusil jsem se vniknout do tohoto posvátného pietního místa židů, kteří v našem regionu žili více než před 100 lety.

MAPY CZ

     Náhrobky jsou většinou povalené, pokryté mechem a zarostlé v terénu. Z čitelných nápisů jsem zjistil, že se zde pohřbívalo naposledy asi před 100 lety. Na mnohých pískovcových náhrobcích je původní hebrejské písmo, pro mne nečitelné. Je doplněno symboly hvězd, rukou i tradičních liliových květů. Na dalších je doplněno o základní informace v latince. Nejmladší, často již žulové náhrobky, jsou čitelné celé. Například náhrobek Evy Pollakové z Vel. Hořešovic z roku 1907, nebo Aloise Poppera, řezníka z Vraného z roku 1906. Jsou zde pohřbeni lidé ze Slavětína, Hořešovic, Vraného a dalších obcí v širokém okolí.
Napadlo mne, jestli by se naspojil euroregion Perucko s dalšími obcemi a alespoň toto vzácné místo nevyčistil, třeba i za pomoci dotace,  a udržoval nezarostlý. Je samozřejmě nesmysl stavět náhrobky, šlo by pouze o zachování tohoto pietního místa. Možná by vyčištěný hřbitov zvýšil turistickou přitažlivost našeho regionu.