Byl jsem pozván kamarády, byl jsem zvědav a navíc sdílím podobné mázory, jako organizátoři schromáždění na Václavském náměstí v sobotu 17. listopadu od 16 hodin. Navíc, takto jsem své narozeniny ještě neslavil.

    Odpoledním autobusem jsem se přemístil z Loun do Prahy, sjel metrem z Dejvic na Můstek a byl jsem ve středu svátečního dění. Střed Václaváku byl od Vodičkovy ulice ke sv. Václavovi vyznačen vlajkami hlavního organizátoro, občanské iniciativy NE základnám. U stolečků byly připraveny petiční listiny, informační materiály i kasičky na dobrovolné příspěvky. Přímo pod Václavem bylo pódium s hlavním heslem dne REFERENDUM = DEMOKRACIE. V půl čtvrté zde již bylo několik stovek lidí a další přicházeli. V tomto listopadovém, velmi nepříjemném počasí, jistě hlavně z přesvědčení a ne jen na čumendu.

    Odbyla 16. hodina a kamarádi, tuším z Karlových Varů a bohužel bez hudby, zahiphopovali svoji aktuální píseň. Ihned poté mluvčí NE základnám Ivona Novomestská zahájila mítink, který nesvolala pouze tato organizace, ale i studentská hnutí, hnutí za referendum a podpořili jej i odborové organizace a další seskupení. Po vystoupení Jany Glivické, která zastupovala Studentský výbor, vystoupil člověk, který má k tématice radaru nejblíže. Mezi prvými se proti jeho výstavbě zapojil, starosta obce Trokavec, Jan Neoral. Jeho sympatický a věcný projev vyslechlo již několik tisíc účastníků, kteří jej často přerušovali podpůrným skandováním hesel. Nyní, i celé setkání, se nejvíce ozývalo REFERENDUM a při vyslovení jména Topolánek DEMISE, DEMISE. Mezi účastníky byli zastoupeny všechny generace, lidé různých zájmů, povolání a názorů, ale lidé, pro něž je zbrojení, válka, násilí to nejodpornější, co se ve světe děje. Vystoupil další mluvčí iniciativy Jan Tamáš s programovým prohlášením, kde vytýčil hlavní možnosti odporu proti ignoranci názorů občanů této země ze strany vládnoucí garnitury. Jedním, snad až moc idealistickým cílem, byl návrh ignorovat vše, co je u nás americké – zboží v obchodech, filmy v kinech i televizi, spolupráci s americkými firmami. Věří, že jejich tlak na jejich vládu poté může pomoci zvrátiti současné postoje české a americké vlády.

    Po Tamášovi pozdravili přítomné zástupci z různých měst Česka, od Brna, přes Budějovice a Most až do Varů. Hnutí a zejména požadavek na referendum podporují i umělci. Známých tváří jsem viděl více a za všechny vystoupila Táňa Fišerová. Po ní následoval předsada odborářů Milan Štěch a první zahraniční host, slovinský filosof Slavoj Žižek (jen pro zajímavost, má příbuzné na Peruci). Ten snad nejtvrději odsoudil ignoranci a válečnické snahy naší vlády. Organizátoři poté seznámili s dopisy od mnoha evropských i amerických společenství i jednotlivců, kteří vyjadřují odpor proti další etapě světového zbrojení. Vždyť jen v Evropě je vedle 450 francouzských a 185 britských jaderných hlavic umístěno 480 hlavic USA. Samozřejmě, další tisíce jich má USA na jiných místech světa a hlavně Rusko.

       K mikrofonu přistoupili zástupci dalších umělců a vědců, odboráři ze stavebnictví a ze školství,  byl přečten podpůrný dopis policistů, hasičů a celníků a vystoupil i známý politik, signatář Charty  77 Petr Uhl. Dalším zahraničním hostem byl aktivista z Maďarska a tuto prvou část protestního schromáždění uzavřel další mluvčí iniciativy NE základnám Jan Májíček. Horní část Václavského náměstí byla zaplněna, organizátoři odhadují 4 – 5 tisíc účastníků, média 2 tisíce, já se přikláním ke střední hodnotě 3 – 4 tisíce. A to je, jak jsem již nahoře napsal, v tomto nepřejícím počasí úctyhodné. I já jsem již cítil promočené rukávy a vlhko v botech.
    Větší část přítomných se seřadila v pravé půli náměstí směrem dolu a v čele s výše uvedeným heslem, bubny a píšťalkami, ale hlavně s neutuchajícími výzvami k uznání referenda, proti výstavbě radaru a za odstoupení vlády se vydala k jejímu sídlu. Průvod prošel na Můstek, ulicí 28.října na Národní třídu, kde uctil památku 17.listopadu. Poté průvod pokračoval uličkami Starého Města, kolem Karlova mostu a Rudolfina přes Mánesův most k Úřadu vlády. Sem sice došlo již jen několik stovek demonstrantů, ale i prázdné a temné budově přednesli hlasitě své názory a požadavky. Musím pochválit práci Policie ČR, která pod dobrým velením, pouze s několika policisty a automobily, řídila dopravu a připravila cestu nenásilnému průvodu. Ten se po necelé hodině v klidu rozešel.

FOTO z Václaváku

Více zde.