13.6.2007

Ano, pařák jak … nás provázel celý motorkářský víkend na Plešivci u Berouna. V sobotu to pálilo již od rána.

     Dopoledne by bylo klidné, nebýt ranního incidentu dvou ožralých taky motorkářů. Jezdit ve stavu, kdy se neudrží ani na nohou po kempu a srážet jiné stroje je zhovadilost. Nakonec jednoho odvezla záchranka, možná by bylo lepší, kdyby ho odvezli havrani. Stejně se mi zdá, že díky tomu, že  být motorkářem se stává módou  je  konec toho správného postoje být motorkářem. Projevuje se to také při soutěžích a koncertech kapel. Nikdo se nechce zapojit, nikdo se nechce bavit, jen samý chlast a frajeřina. Také mnoho kamarádů, které jsem dřív na srazech potkával, již nejezdí. Zkrátka je to v této společnosti nebaví.

    Ale vraťme se na sobotní Plešivec. Dopoledne mnoho z nás okusilo teplotu vody v Berounce. Měla jen o něco míň než voda ve vaně, přesto to bylo příjemné osvěžení. Spanilá jízda byla o hodinu posunuta a já ji po delší době nejel. Nenašel jsem tu sílu obléci se zpocený do kůže. Vyjížďka v okolí Berounky byla určitě pěkná, já si
  vyfotil    po obědě její návrat.

    Po dojezdu začalo odpoledne plné soutěží. Čenda se Suchošem pracně sháněli dobrovolníky, kteří poté točili kliku, jezdili na kole, přetahovali se na laně, zatáčeli si hlavu na řídítkách a opět řezali kaprem připravený, ale zmenšený trámek. Mimo mnoha sponzorů dali cenu i od stánku s uzeným seletem. Ten kdo nejdál došel na prázdném sudu si odnesl uzenou prasečí hlavu. Nejšikovnější byla krásná mladá motorkářka.

     Byl již čas na nějakou muziku. Na pódiu se objevil Ztracenej šnycl. Tuto kapelu jsem neznal, hráli dost dobře, ale rozjíždět večer je vždy těžký úděl nováčků. To další kapela, která se chystala, je na motorkářských i jiných akcích žádaná. Ale chvíli jsme si museli počkat. Zuzi, naše zdatná zdravotnice, si připravila bezvadnou soutěž. Nejdřív pro každého pár otázek ze zdravovědy a pak si nafoukněte Andulu. Soutěžící to pro mne až překvapivě zvládali (i když oživení by se možná povedlo jen pozdějšímu vítězi). Jeden z nich to měl však o něco těžší, když vedle Anduly ležela nafukovací pana se zajímavými otvory. Ale to již nazvučila Tři sestry revival banda. Letos u nich došlo k několika změnám, již nezpívá sestřička Lucinka, Veronika nedrží harmoniku ale doma svoji ratolest a změna byla i u jedné kytary. Ale byla to prvá kapela, která večer rozproudila. Pod pódiem létaly kelímky s pivem, flašky s chlastem a já dofotil.

     Takže večer ještě ohňová show a  lesby číslo blondýny a černovlásky, dost dobří Rammsteini ( ti striptýz, který občas dělávají nepředvedli), pak tři odvážně donucená mokrá trička za nádherné ceny a v téměř nedělní ráno kapela D.N.A.  Určitě se i přes nové místo již 13. srazu akce podařila, pořadatelé ze Stochova jako vždy perfektní, počasí až moc dobrý. U prezentace mluvili něco o 800 účastnících, včetně pěších a čtyřkoláků. A to je dost pěkný. Za rok někde (Bucek nebo Plešivec?) zase Čau.

Sobota na Plešivci