9.5.2007

8. května 2002 vyjelo několik peruckých motorkářů se svými kamarády k hoře Říp. Nikdo netušil, že se z toho stane tradice, a že se již pošesté jako vždy 8. května i v roce 2007 tím směrem vydají.

    Letošní počasí je nepříjemné pro přírodu, vyjížďce na motocyklech však vyhovuje. Po loňském velmi úspěšném průběhu jsme se připravovali na ještě větší akci, pozvali dvě kapely, připravili soutěže, nakoupili ceny a dokonce nechali udělat pamětní medaile. Meteorologické předpovědi nás však minulý týden vystrašily a k naší nelibosti se vyplnily. V pondělí odpoledne začalo pršet, noc byla velmi deštivá a zamračeno a pošmourno bylo i v úterý ráno. S pomocí kamarádů jsme zastřešili podium a očekávali, kolik motorkářů přijede. Prví dorazili ještě před devátou kamarádi z Loucké a kolem desáté přijížděli další. K našemu překvapení se na peruckém náměstí seřadilo téměř 50 strojů různých kubatůr. 

    V půl jedenácté jsme vyrazili po obvyklé trase Peruc – Zlonice – Velvary pod památnou horu Říp. Ta nás přivítala silným větrem a pár kapkami deště. Na přístupové cestě jsem napočítal 47 motocyklů. Dojel i Standa na Babetě. Dlouho jsme se ale nezdržovali a přes Mšené Lázně vyrazili zpět k Peruci. Za Ředhoští nás postihla prvá větší dešťová přeháňka a tak jsme dojeli trochu promočení.
    Na podiu již byl ruksak, vlastně Ruxak se svojí zpěvačkou, také motorkářkou, Veronikou. Kluci z Paraletu ještě chvilku zvučili a tak jsme se pustili do prvé připravené soutěže, obvyklé motorkářské páky. Přihlásilo se osm mužů a dvě ženy. Po vyřazovacích bojích zvítězil Vašek a Eva zdolala Šárku. Ke všemu hrála kapela a Veronika se moc líbila (ona i její zpěv). Druhou soutěží byl oblíbený gumicuk a do něj již bylo zájemců více. Mokrá tráva se však klouzala a tak i Komínek ukořistil šampáňo až napodruhé. Přenechali jsme na chvíli prostor vzpomínkové akci místních občanů. Bohužel počasí se moc nelepšilo a tak promočení kamarádi postupně odjížděli a ani místních nepřišlo tolik, jako vloni. Dohodli jsme se, že Paralet odvoláme a Ruxak zahraje ještě několik písniček. I přes téměř bojové podmínky opět uspěl. Na závěr setkání si to ještě rozdali místní i motorkářští pivaři v rychlosti pití piva. Na další připravené soutěže, sumo a lyžování, se však již pro počasí a prořídlou účast již nedostalo. Snad příště. Sbalili jsme , uklidili, konečně jsem si dal pivo a šel domů schnout. Měli jsme přeci jen štěstí, před šestou se snesl slejvák s kroupami.

     6. ročník jízdy Peruc – Říp – Peruc končil a i přes velikou nepřízeň počasí si myslím, že byl úspěšný. Pořádali jsme jej jako vždy bez přímých sponzorů jen vlastními náklady a s příspěvkem kamarádů motorkářů. Přesto musím poděkovat mnohým za nezištnou pomoc. Radkovi a kamarádům za zastřešení podia, Haberovi a Obecnímu úřadu za informační materiály pro soutěžící, autodoprovodu a samozřejmě kapele Ruxak a zvukařům z Paraletu. Pomáhali i další, jen s tou hospodou to nějak nedopadlo. Snad se příště dostane jídlo a pití včas pro všechny a nejen pro ty, kteří trpělivě vystáli až půlhodinovou frontu.
    Takže na dalších motorkářských akcích a samozřejmě na 7. ročníku jízdy na Říp AHOJ.

FOTO Říp07