Nedávno jsme byli pozváni od kamaráda Tomáše na nedělní polední zvonění v jednom z nejvzácnějších a nejzajímavějších kostelů Lounska, do kostela sv. Jakuba Většího ve Slavětíně.

     Pozvání nás zaujalo a tak jsme uplynulou neděli s Honzou a Ivankou vyrazili do sousedního městyse. Přijeli jsme 20 minut před polednem a to bylo právě včas k otevření kostela a výstupu na jeho věž. Samozřejmě jsme nešli sami, ale se zvoníky Richardem, Tomášem a jeho synem Tadeášem. Ti nedávno zhruba vyčistili schodiště a věž od nánosů holubího trusu, takže výstup byl poměrně snadný. Po 150 schodech jsme došli do zvonice, kde jsou umístěny dva zvony. Ten menší je starší ze 16. století a velký zvon byl na věž umístěn v 18. století. Třetí zvon byl sundán v poslední válce. Zvony měly určitě svá jména, dnešní zvoníci je však dosud nezjistili. Většímu z nich ale říkají Jakub.
   Blížilo se poledne, zkušení zvoníci si vzali na starost menší, ale hůře rozhoupatelný zvon a nám nechali zvon velký. Malý Tadeáš odpočítal minuty a vteřiny a těsně před polednem se Richard a Honza chopili lan a začali zvony rozhoupávat. Prvé údery se ozvaly v pravé poledne. Byl to ohromný až děsivý pocit, když srdce zvonů vrážela do vnitřních stěn zvonů na jejich vrcholech kyvné dráhy a ty posílaly do našich uší, ale i do celého okolí silné zvukové vlnění. Asi po dvou minutách vystřídal Tomáš Richarda a já Honzu. Není to jednoduché převzít rozhoupaný zvon a udržet jeho rytmus. Za další minutu dal náš malý časoměřič pokyn k ukončení tradičního oznamování poledne, ale zvony, hlavně ten větší, si ještě téměř minutu pocinkávaly.

      Sestoupili jsme dolu a zůstali stát mezi kostelními lavicemi. Atmosféra místa, stejně jako mnoha dalších, kterými po staletí procházeli lidé s pokorou, tužbami, beznadějí i nadějemi a hlavně s vírou v boha, nás silně oslovila. Vždyť nejstarší části stavby jsou románské, ke kterým byla ve 14. století přistavěna gotická část s křížovou klenbou. Již to je velmi zajímavé, ale největší cenností slavětínského kostela jsou nástěnné malby, které pokrývají jeho gotické stěny. Monumentální obrazové cykly z dob krále Václava IV. zachycují výjevy z Nového zákona, ale i takové, které se váží ke světským patronům. Jezdí sem za nimi nejen domácí návštěvníci, ale i mnozí z Evropy a ze zámoří.

     Kolem staré fary jsme opustili nádherný kostel sv. Jakuba Staršího a přijali další pozvání, k posezení v harmonické rodině zvoníka Tomáše a Ester.  Děkujeme za krásné březnové nedělní poledne.

U sv. Jakuba.