Přes plynovod a modřínovou alejí jsem došel na Krásnou vyhlídku, v posledním měsíci již počtvrté. Výhled byl nádherný, ale já se právě v tu chvíli rozhodl pokračovat dál pod vysokým napětím do perucké osady Chraštína. Nad našimi kopečky se začaly stahovat mraky, ale zde ještě svítilo téměř jarní slunce. Před statkem jsem se pozdravil se známým chalupářem – taxikářem z Prahy a pokračoval kolem bývalé hospody pana Černého do Dolního Chraštína. Stradonický rybník čeřil vítr a já pokračoval místem, zvaným V hlubokém. Překvapila mne informační cedule u cesty, nebyla to však ještě součást naučné stezky, ale informace Ústeckého kraje. Náhodný návštěvník se zde dozví mnoho zajímavého.
    Pokaždé se stavím v Lázních u podkovy a studánky. Na sypané hrázi, v místě kde perucký pán i s koněm skočil do jezera, mne čekalo nepříjemné překvapení. Vichřice vyvrátila mohutný smrk v těsné blízkosti podkovy a jeho kořeny rozmetaly její pravou hranu. Doufám, že lesáci při odklízení stromu podkovu neponičí a dají ji opět dopořádku. Ohlásil jsem to i na peruckém OÚ. Zamračilo se, začalo poprchávat a tak jsem byl rád, že mne kamarád Martin svezl od penzionu nahoru do vsi.
Jako vždy to byla moc příjemná procházka a já se o víkendu trochu rozhýbal. Další týden napadl sníh, ale asi jen na chvilku, letošní zima již asi zimní nebude.

Foto procházka do Chraštína.