Využili jsme pozvání našeho režiséra Franty Staňka, jinak také majitele galerie KUBISTA na Starém městě pražském, a jeli jsme se s Honzou podívat na vernisáž výstavy ČESKÝ ARCHITEKTONICKÝ KUBISMUS 1911 – 1914.

     Když už jsme jeli do Prahy, podívali jsme se ještě na úžasnou výstavu o českém expresionismu.
Mimořádná výstava Křičte ústa! v pražské galerii Městské knihovny, na Mariánském náměstí, hledá kořeny expresionismu v Česku. Na rozsáhlé přehlídce s výstižným názvem je představeno na čtyři sta maleb, soch i kreseb šesti desítek autorů tvořících na přelomu devatenáctého a dvacátého století. V jejich dílech jsou patrné expresionistické tendence, ať už byli za představitele tohoto směru u nás pokládáni - jako například členové umělecké skupiny Osma a jejich generační souputníci Bohumil Kubišta, Emil Filla, Jan Zrzavý, Josef Váchal nebo Václav Špála - či nikoli. A díla z počátku 20.století, tak trochu našeho peruckého malíře Emila Filly, mne občas i překvapila. Zajímavých bylo také několik jeho autoportrétů. (Výstava trvá do 4. března 2007.)
    Poté jsme se již přesunuli na Betlémské náměstí, kde v Galerii J. Fragnera, v těsné blízkosti Betlémské kaple, byla v půl šesté zahájena výstava Český architektonický kubismus 1911-14. Podivuhodný směr, který se zrodil v Praze. Výstavu připravil známý architekt Zdeněk Lukeš s fotografkou Ester Havlovou a kurátorem Danem Mertou. Připomíná podivuhodný styl -architektonický kubismus, který prosadil v roce 1911 architekt a teoretik Pavel Janák (1882-1956). Expozice je zaměřena na „zlatá léta“ – tedy období 1911-14, kdy vznikla řada návrhů, ale jen několik realizací, z nichž nejznámější jsou dům U Černé Matky boží (Josef Gočár) – sídlo galerie KUBISTA , domy pod Vyšehradem (Josef Chochol) nebo lucerna na Jungmannově náměstí (Emil Králíček). Výstava však připomene i mimopražské stavby, z nichž je klenotem zejména přestavba Fárova domu v Pehřimově (Janák).
    Mne, jako naprostého laika, skutečně překvapilo, jak se kubismus na stavbách této doby projevil, často kolem některých chodím a tento vliv na ojiděnělé tvary mne nenapadl. Uvědomil jsem si také, jaký dobrý výběr Honza udělal, když jsme byli odpoledne v knihovně. Na obou výstavách jsme slyšeli jména stejných známých českých výtvarníků. Výstava na Betlémském náměstí je i kubisticky uspořádána, ale zjistil jsem, že nestabilní výstavní panely nejsou dobré pro moji stabilitu. Po určité době se o mne pokoušela mořská nemoc. Ale i přesto mohu obě výstavy doporučit, až si budete chtít udělat výlet do Prahy za uměním, určitě je navštivte. Výstava architektury potrvá do 11. února 2007.

Z vernisáže.