Tělocvičná činnost

Tělocvičná činnost se pod vedením br. Jana Voláka čile rozrůstala, v roce 1910 byl založen v Jednotě i ženský odbor. Činností neblaze otřásl neblahý rok 1914 (světová válka), kdy odešlo mnoho cvičenců na frontu. Nejvíce cvičenců (účastí na cvičební hodině) se zůčastnilo u mužů  v roce 1909 – 561, dorostenců 1913 – 510, žáků 1914 – 791, žen 1914 - 218, dorostenek 1914 - 931 a žákyň 1914 - 621. Zajímavostí je i to, že součástí perucké Jednoty byla odbočka ve Slavětíně, která se v roce 1913 proměnila v Jednotu samostatnou.

Činnost vzdělávací

Zde se musím vrátit k prvému desetiletí, které jsem opomněl.
Činnost vzdělávací byla v Sokole činností chvályhodnou. V 1. desetiletí bylo uspořádáno 38 vycházek a výletů i mimo okres a 2 výlety tajné. Cílem byl Říp, Pravda, ale i Karlův Týn a Teplice. Bylo uspořádáno 22 besed s přednáškami, mimo jiné i o zakladatelích Sokola Fügnerovi a Tyršovi, Husovi, Havlíčkovi a dalších osobnostech a událostech národních dějin. Největší se jeví činnost divadelní (v roce 1899 byl založen odbor zábavní – divadelní). Celkem bylo uspořádáno 38 divadelních představení, 1 koncert a 1 pěvecká akademie. V roce 1899 bylo pořízeno pro tyto účely jeviště. Každý rok byl v lednu uspořádán spolkový ples a v průběhu roku zábava. Již při založení Jednoty vznikla knihovna, v roce 1897 čítala 160 svazků, v roce 1905 již 583 svazků. V průměru zde bylo 80 čtenářů. Největším podporovatelem knihovny byl obvodní lékař br. Dr. Václav Smž.

I v druhém desetiletí bylo opět hlavní vzdělávací činností divadlo a knihovna. Po založení župního sboru v r. 1914 se činnost rozvíjela k harmonickému rozvoji těla i ducha. Mimo plesů a zábav byly připraveny proslovy před šikem, besedy a rozhovory. V Jednotě byly cvičeny písně sokolské i národní a pravidelně pořádány koncerty. Byl ustanoven odbor dramatický (1911) a kroužek hudební (1912). Do roku 1914 bylo sehráno 32 divadelních her. Knihovnu, která obsahovala 586 svazků, navštívilo 2502 čtenářů. Na žádost Obecního úřadu bylo v r. 1913 věnováno obecní knihovně 562 svazků, které se staly jejím základem. Stejně se stalo i ve Slavětíně. Pravidelně byl sledován sokolský tisk – Sokol, Věštník Č.O.S., Župní zpravodaj a další.
Členové Jednoty se pravidelně zúčastňovali i mnoha veřejných cvičení v blízkém i vzdáleném okolí, valných hromad a samozřejmě Všesokolských sletů. V. sletu se v Praze v roce 1907 zúčastnilo 13 bratří, z toho 8 cvičenců, Sletu slovanského Sokolstva r. 1912 15 bratří, z těch cvičilo 5.

Za Války světové

Když v den perucké pouti 29. června 1914 pořádal Sokol obvyklou zábavu, došla zpráva o zavraždění následníka trůnu Františka Ferdinanda a jeho choti a v důsledku toho byla skončena. V té době měla Jednota perucká 88 mužů a 6 žen. Den vypovězení války ochromil její činnost, nadále cvičili pouze dorostenci pod vedením br. Jana Voláka a po jeho narukování v r. 1915 br. Frant. Štrosa. Dále cvičily i ženy a dorostenky ve školní tělocvičně. Ihned po vypovězení války narukovalo 14 bratrů, postupně dalších 41 takže v jednotě zůstalo pouze 33 bratří, většinou starších než 50 let.

Druhé desetiletí končilo v době nejúpornějších bojů světové války.

(pokračování)

Úvodní kapitola.