Pan Tlustý vždy připraví nějakou zajímavost z historie Pátku a celého našeho regionu. Nyní se zaměřil na měření času a prosí i naše čtenáře o vzpomínky na věžní, sluneční a popřípadě další časoměrné stroje v našem okolí.

    První věžní hodiny se na evropském kontinentě objevily již ve třináctém století. Jejich masový rozvoj však začal až ve století sedmnáctém. Vše bylo závislé na nových poznatcích o jejich konstrukci. Především vynález kyvadla, v polovině sedmnáctého století, byl velkým krokem vpřed.

V našem okolí je možné setkat se doposud jak s hodinami věžními, tak i slunečními. Sluneční je možné spatřit na kapličce v Hřivčicích. Pozůstatek dalších pak na fasádě vnitřního traktu peruckého zámku. O něco více zachovalé než na Peruci, je možné vidět sluneční hodiny na fasádě zámku v Pátku nad Ohří. Zde na jihozápadním nároží jsou dodnes zachovány hodiny, jejichž stáří se odhaduje na více jak sto padesát let. Jedná se o hodiny párové, tedy ty, jež zdobí dvě k sobě přilehlé stěny.

    Dříve než sluneční hodiny byly na páteckém zámku hodiny věžní. Dochovaný hodinový stroj, jež byl pravděpodobně tím původním, vznikl podle restaurátora věžních hodin pana Petra Skály koncem sedmnáctého či začátkem osmnáctého století. Možná, že počátek osmnáctého století je opravdu dobou jejich vzniku. Korespondovalo by to s dobou, kdy pátecký zámek dostal novou podobu díky přestavbě prováděné premonstrátským řádem z pražského strahovského kláštera, jež v roce 1710 znovuzískal pátecký zámek do svého vlastnictví.

Je-li tomu tak, nebyly tyto věžní hodiny na páteckém zámku dlouho. Podle Petra Skály byl totiž hodinový stroj, který je doposud osazen ve věži páteckého zámku, postaven v první polovině osmnáctého století a jeho autorem mohl být hodinář Johan Honer. Pokud by tomu tak bylo, jednalo by se o jeho ranější práci.