Máj za dveřmi a zima je tu zpět. Na horách padá sníh a všichni jdou pálit čarodějnice. Budou asi jediné, kterým bude poslední dubnový večer teplo.

    U nás na Peruci se ke své poslední cestě slétají čarodějnice před školou. Po zamračené a deštivé sobotě sice svítilo sluničko, ale ledový vítr cuchal jejich zježené vlasy a pestrobarevné šaty vlály přes celou silnici. Jen vzlétnout na svých turbosmetácích nesměly, Ruzyň to pro nebezpečné záryvy severáku nedovolila. Tak se šlo pěšky, přidala se téměř stovka místních i chalupářů. Všichni došli během 20 minut po telecké silnici na místo exekuce. Třímetrová hranice byla připravena a na jejím vrcholu již byla uvázána prvá jezuity odsouzená divoženka. Pomocníci přinesli zapálené louče, plameny vyšlehly do několikametrové výše a zlá moc byla zničena.

    Skutečně více než stovka peručáků a dalších hostů se sešla v prostoru stavebnin pana Kučery, kam je pozvaly jejich aktivní spoluobčané. Kučerovci jako každý rok vše dobře připravili, vedle velké hranice byl ohníček na opékání donešených i zde zakoupených buřtíků, Olda sem přestěhoval na tento večer svoji hospodu a v druhém koutě točil pivo jiné značky Pepa. Malé děti jako každoročně rozmetaly velkou hromadu písku, skákaly z ní, kouleli se a zkrátka, mohly se vyřádit dle chuti. Před devátou přelétla nad davem nějaká velká dvoumotorová čarodějnice.  Malí odcházeli, větší a velcí přicházeli a tak u zbytků velké hranice bylo veselo až do pozdních nočních hodin. Díky patří všem, kteří pálení připravili a za rok určitě zase při Čároškách AHOJ.

Čarodějné foto.