| I. Peruc za Thunů - cukrovar a Šlepka |
| Napsal Plazík st. | |
| Úterý, 08 prosinec 2009 | |
|
16.3.2006 Od roku 1814 přešlo perucké panství do majetku šlechtického rodu Thun-Hohensteinů, kteří přišli do Čech za třicetileté války z oblasti Tyrol. Jejich působení a doba ve které na Peruci byli povzneslo hospodářský život zde i v okolí. V roce 1856 zde vybudovali cukrovar. Peruc byla v prvé polovině 19.století malou vesnicí s dominantním zámkem a kostelem. Pod zámkem již v té době pracoval pivovar (viz mapu z roku 1840). 
Velkou zásluhu na rozvoji Peruce měl hospdářský reformátor a ředitel peruckého velkostatku Antonín Emanuel Komers.Jeho snahou byl v údolí Débeřského potoka roku 1856 vybudován cukrovar.
Místo bylo vybráno kvůli dostatečnému množství vody mezi dvěma rybníky Majlantem a Mlýnským. K cukrovaru, v němž bylo zaměstnáno až 290 dělníků a kde pracovaly čtyři parní stroje vedla od peruckého nádraží asi 2km dlouhá úzkokolejná dráha, lidově zvaná Šlepka.
Od nádraží, které leželo na tzv. pražsko-duchcovské dráze, vybudované v první polovině 70. let 19. století, jely vozíky zčásti samospádem, ve zpátečním směru byly taženy volským spřežením. Jen pro úplnost, perucký cukrovar byl vzhledem ke konkurenci větších cukrovarů v okrese zrušen v roce 1920.
V následujících článcích vás seznámím s trasou kolejiště a fotografie vám ukáží současný stav těchto míst. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte do originální velikosti. |
| < Předch. | Další > |
|---|
