12.2.2006
I ve vánočním zpravodaji byla pravidelná rubrika Víme...?, která seznamuje čtenáře s křesťanským názvoslovím a úkony. Jsou to všeobecně platná poučení a ta v tomto čísle se týkala svatého přijímání a závěrečných obřadů.
Víme...?
… co je svaté přijímání
Svaté přijímání je okamžikem, kdy Bůh dává člověku za pokrm své tělo a krev pro spásu duše. Je to intimní, hluboce osobní setkání s Bohem. Připravujeme se na něj tichou modlitbou, může ji doprovázet vhodný zpěv, který vyjadřuje jednotu celého společenství kolem Kristova stolu.
Ke svatému přijímání přistupujeme jednotlivě. Kněz pozvedne hostii a řekne: „Tělo Kristovo.“ Přijímající odpoví: „Amen.“
Přijímat je možné dvěma způsoby: do úst
na ruku
Při přijímání na ruku je třeba zachovat pravidla, stanovená pro tento způsob. Nelze hostii vzít knězi z ruky, či si ji odnést do lavice, jak je bohužel u některých z nás možné vidět!
Jednu dlaň položíme přes druhou a vytvoříme tak „trůn" pro Krále. Poté poodstoupíme stranou, aby mohli přijímat i ostatní, a uctivě vložíme hostii do úst. Po návratu na své místo je tu chvíle pro osobní rozhovor s Tím, kterého jsme právě přijali. Po svatém přijímání je možné zpívat děkovný chvalozpěv.
… co jsou závěrečné obřady
Po svatém přijímání pronese kněz modlitbu, při ní stojíme.
Po modlitbě mohou následovat „ohlášky", jsou to krátká oznámení o pořadu bohoslužeb, svátcích apod. Na tuto chvíli se můžeme posadit.
Závěrečným úkonem je požehnání. Při něm opět stojíme. Při větších slavnostech je uvedeno slovy: „Skloňte se před Bohem a přijměte požehnání.“ Na trojí modlitbu odpovídáme „Amen“. Kněz žehná věřícím ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého. Propouští věřící slovy: „Jděte ve jménu Páně.“ Odpovídáme: „Bohu díky.“ Za zpěvu lidu (který stojí) kněz políbí oltář a odchází, tím mše svatá končí.
Protože právě skončila vrcholně posvátná chvíle, je dobré setrvat ještě chvíli v usebranosti. Je proto ohleduplné tuto chvíli nerušit zbytečným povídáním, které je možné „posunout" až za dveře kostela nebo alespoň do jeho zadní části.
Z kostela odcházíme jako ti, kdo právě přijali Krista do svého srdce. Máme Jej přinášet do svých rodin, na místa, kde se odehrává náš každodenní život...
|