Adventní doba je velikou šancí připravit na Vánoce nejen svá obydlí, ale hlavně srdce, do kterého touží přijít Dítě Ježíš.
Jedním z prostředků této přípravy je svátost smíření. Bůh nám nabízí odpuštění všeho, co nám zaneslo srdce prachem a špínou, a brání nám v prožití opravdové radosti a vztahu s Ním.
Možná si někdo řekne, že si není vědom ničeho, co by dělal špatně; přece nikoho neokradl, nezabil, partnerovi je věrný... Každý z nás se denně dopustí spousty poklesků, protože člověk je následkem dědičného hříchu oslabený a nakloněný k hříchu. Pokud si každý večer projdeme den a zamyslíme se nad tím, co se nám povedlo či nepovedlo, zjistíme, že ne všechno naše konání bylo k Boží oslavě a že se také objevily situace, kdy jsme mohli udělat dobrou věc, ale nestalo se tak. I tady je na místě prosit o odpuštění.
Pravidla „hry života“ většinou známe, je to Desatero. Jím se podrobněji budeme zabývat v příštích číslech. Existuje však také
Patero církevních přikázání, jehož nedodržování je hříchem, který brání přistupovat ke stolu Páně. Jak zní?
1. O nedělích a zasvěcených svátcích se účastnit mše svaté a zachovat pracovní klid.
2. Vyzpovídat se ze svých hříchů alespoň jednou za rok.
3. Přijmout Svátost oltářní alespoň ve velikonoční době.
4. Zdržovat se od požívání masa a zachovávat půst újmy ve stanovené dny.
5. Přispívat církvi na její potřeby.
Jak se nám daří dodržovat tato přikázání? Jsou to přece dobré rady, podle kterých se máme řídit, aby náš život s Bohem byl co nejplodnější...
Pokud není vše v pořádku, přijměme pomocnou ruku církve....
Příležitost k přijetí svátosti smíření je každou neděli přede mší svatou nebo po osobní dohodě jindy.
Přeji nám všem, abychom dokázali přijímat Boží pomocnou ruku a využívat možnosti, které nám skrze církev nabízí.
Kéž jsou pro nás Vánoce opravdu radostné...

P. Marek Petrigal