Začíná prosinec a prvým z významných svátků je Barborka. Víto kdo byla a jaké zvyklosti jsou vázány na den sv. Barbory?

    Narodila na počátku 3. století v maloasijské Nikomedii v rodině bohatého kupce, zavilého nepřítele křesťanů.  Aby dceru uchránil před světskými svody, nechal u svého domu vystavět luxusně zařízenou věž, v níž dceru uzavřel. Tato věž je atributem, s nímž se sv. Barbora zobrazuje nejčastěji. Mezi sloužícími však pracoval tajný křesťan, který sv. Barboru obrátil na víru. Jednou nalezl její otec u ní kříž a sv. Barbora se přiznala, že je křesťankou. Rozzuřený otec uchopil meč a chtěl ji na místě zabít, ale dívce se podařilo uprchnout do nedalekých hor. Otec ji však vypátral, odvedl domů a snažil se donutit ji zříci se křesťanství. Když neuspěl, odevzdal ji soudci. - Mučení sv. Barbory viděla žena jménem Julia (Juliána); se soucitem předstoupila před soudce a přiznala se také ke křesťanství. V tu chvíli se sv. Barboře rány zázrakem zhojily. Soudce jí dal mučit ještě ukrutněji a na potupu ji nechal uříznout prsy. Nakonec sv. Barboře setnul hlavu mečem sám otec, spolu s ní (snad roku 237) skonala i sv. Julie. - Sv. Barbora patří mezi čtrnáct svatých pomocníků, jejichž společná památka se slaví 4. prosince. 
     V předvečer svátku sv. Barbory chodívaly ženy a dívky zahalené v bílém se závojem nebo rouškou přes obličej. Výjimečně byly převlečeny za jeptišky nebo měly vlasy rozpuštěné na záda, případně s věnečkem na hlavě. Převládala bílá barva, symbolizující panenskou čistotu. Nadělovaly hodným dětem sladkosti z košíku v jedné ruce, zatímco pro zlobivé děti byla metlička v ruce druhé. Z Barbory se v některých krajích stala Brůna, Perchta nebo Klibna a někde ji doprovázeli lidé převlečení za kozly, kobyly či čerty. "Barborky" se pak říkalo a říká třešňovým větvičkám, které řežeme 4. prosince a necháváme v teple do vánoc vykvést. Také s těmito rozkvetlými větvičkami byl spojen další zvyk: dívky je nosívaly na půlnoční mši za pasem - když mládenec před kostelem větvičku uzmul a dal si jí za klobouk, učinil tím její majitelce milostné vyznání. Proto pozor: darujete-li barborku, nemusí to být vždycky pochopeno jen zcela nezávazně!

Převzato ze školního časopisu