Vyspal jsem se, bylo krásně. Koupil jsem 2 rohlíky a paštiku a vyrazil s kamarády na Oblík, jak píši níže. Neviděl jsem tudíž prvé 4 sobotní kapely, mrzí mi Brabčák a ty, co nespěj s mužem. Ale přesto jsem si i sobotu užil na Bahně natvrdo.

   Dorazil jsem po čtvrté, doplnil pivní tekutinu a uviděl na pódiu kamarády ze Žatce. Veřejné tajemství se ságem a klávesami a za bubny přítel motorkář. Dobře se to poslouchalo. A po nich přišel jeden z prvých vrcholů AK (ale těch bylo nejméně, jako Lounských vrchů), ústečtí Reggae Ortodox  & Uragan Andrew. Již v Lounech hráli a byli opět perfektní. A navíc opět rozhýbali povaleče z betonu.  I Sníh na schodišti již známe (z kdysi oblíbeného Sklípku) a i když bez odešlého kytaristy pouze ve třech, zahráli pro nás, to co je v programu nazváno rock´n´ground.  Staří pánové (pardon, jsou všichni mladší než já) a jejich Delta Rock snad hráli na všech Kotlích. Se svým starým rokenrolem přišli i na Antikotel a vzali s sebou i Partyzána. Horší bylo, že také pořádný slejvák. Ale i ten svatý Petr přál Antikotli, umyl prach, zahřměl a odpočati mohli ti, co neutekli (a těch bylo málo) pokračovat. A pokračovali jsme hodně tvrdě s Fetus in Fetu, kteří bez Radima, ale s Honzou Stehlíkem po půl roce pomohli Michalovi pořádně zařvat do mikrofonu. Uf, to jsem se zpotil, při nich se nedá neskákat. Bigbítek The Dioptrie však také nenechal nikoho v klidu, brýlatí hoši hráli o poznání měkčeji než FiF, ale ohromně pohodově. Pogovalo se dál.

   Ač mladý, již legenda. To lze říci o Iggym. Kolika kapelami již prošel a vždy to byl úspěch. Skvělý individualista, podpořený Crucified Queen s výbornou Pájou za bubny a perfektním Brabčáken s kytarou, to do nás pořádně narval. Pája ukázala, že i výborně zpívá a když přišli kamarádi z Ústí ze Zpátkananeděli, vrátila se za bubny a společně zahráli směs různé, ale nádherně příjemné muziky. Kid měl málo práce s organizací a přípravou, tak si odskočil taky za bubny a na podiu byla velká díra, vlastně la´Díra. Byla to další pořadatelská kapela s Aulikem a Loukičem u kytar a hodně odvážný pokus o postabsurdní punk. A punk se vždy hodí.

      Bylo dost po půlnoci a zbývaly ještě dvě kapely. Hostitelé dali přednost žatecké legendě Stolní společnosti s textově i hudebně vytříbeným undergroundem. Řady na betonu trochu prořídly, stále se však poslouchalo, pohupovalo, dopíjelo, líbalo i spalo a k tomu zpíval Brzda s Joe Purple svůj výborný standart.
      Já se asi po půl hodině vydal také k domovu poslouchajíc ztišující se muziku. Utrmácen, zablácen, propocen, ale hrozně spokojen jsem zalezl do postele, abych celou neděli vstřebával dojmy z výborně připravené a vydařené akce. Ještě jednou díky všem! Kidovi, Stehlíkům a všem jejich kamarádům za přípravu, Bohoušovi a jeho partě za pohostinnost, Antarům za zvuk, kapelám a hostům za dobrou muziku, všem přítomným za 39 korun, potlesk, pískání, tancování, skákání a dívkám a ženám za jejich krásu a úsměvy. A i tobě svatý Petře, že jsi si ty největší slejváky nechal na dny následující.

ANTIKOTEL 2005 je historií, ať žije ANTIKOTEL 2006 !

A zde další výběr fotek, tentokráte ze soboty.

Miroslav Blažek