You are here:
| Jaro pučí i na Peruci |
| Napsal Plazík st. | |
| Pátek, 30 říjen 2009 | |
|
.5.2005 Poslední dva víkendy jistě vylákaly ven každého z nás, někoho na práci na dvoře či zahradě, jiného k procházce či projížďce na kole. Já to kombinoval.
Poslední dubnový víkend jsem se byl projít jen na kratičké procházce kolem radnice, ze Svaťáku dolů k Oldřichovi, kolem obou rybníků k zadním vratům parku a jeho svěží zelení zpět domů. A té zeleně bylo kolem mne hodně, příjemná jarní, která oblaží lidské oko. Ale nejen zeleň, ale i mnohobarevnost malých kvítků, od žluté, přes fialovou až k bílé. Nikdy mne nic moc neříkala botanika, ale pohled do vnitřku květu je úžasný. A nádherně kvetla i magnólie (snad se tak jmenuje) v parku. Do rozkvétajících lip se zavrtával malý hmyz. A kaštany vztyčovaly svícny, připravené k rozsvícení celé Peruce.
Dubnová vycházka plná kvítků. Samozřejmě jsem se podíval na kamaráda Oldřicha a bližším pohledem jsem zjistil, jak nádherně pučí. Je to vždy po zimě úžasně pozitivní zjištění. Dnes již z pupenů vykoukly i mladé lístečky. Ty už ukázal i Oldřichův syn, malý Oldříšek u školky. Otec a syn. No a prvý květnový víkend, kdy teploty dosahovaly rekordních výší, již svícny kaštanů na peruckém náměstí svítily. Prošel jsem opět parkem a zjistil, že se zde něco děje. Po stranách cest byly hromádky ořezaných suchých větví. A zjistil jsem i kdo se o náš park postaral. Přijely sem zhruba tři desítky mladých lidí. Sešli se zde studenti Vyšší zahradnické školy z Mělníka s instruktory, kteří jim předvedli ošetření a prořezávku těžko přístupných korun starých stromů s využitím horolezecké techniky. Jak řekl starosta J.Vilhelm, Mělnická škola hledala vhodné objekty, aby se studenti mohli seznámit se základy ošetření starých stromů s využitím horolezeckých lan, a sama projevila zájem o naši zámeckou zahradu, Studenti i horolezečtí instruktoři si přivezli stany a tři dny pracovali v parku na ošetření starých stromů. V zámecké zahradě jsou stále k vidění unikátní lípy, kaštany a další listnaté stromy. Z parku jsem zamířil kolem zahrádkářské kolonie, kde vládl čilý pracovní ruch, na Krásnou vyhlídku. A i celý les dýchal a voněl svěžím jarem. Výhled na Středohoří byl zamlžený, ale to bývá známka stáleho počasí. Snad bude květen pěkný, teplý i když trochu deště by bylo potřeba. Ihned před Vyhlídkou však byly špičky smrků, krásně obalené šiškami. A příjemná byla i setkání s lidmi, kteří se byli také projít do nádherné neděle. Prohodit slovo s náhodným návštěvníkem, nebo popovídat si se starým známým i to člověk potřebuje. Jenže odpoledne se krátilo, večer jedu do Prahy do Divadla bez zábradlí, tak rychle pod zámkem domů a vyrazit. Květnová vycházka na Vyhlídku.
|
| < Předch. | Další > |
|---|
