Tak snad poprvé (co jsem tam byl), slušně zaplnil Brutus sál v Dobroměřicích. A pařilo se fest, rokenrol skutečně rozehřál zasněženou ves v těsné blízkosti Loun.

Tentokráte jsme přijeli hodně včas a tak bylo místo na pozdravení a malý pokec. Udeřila však devátá a rokec zahřměl. Nejdříve nastoupili mladí žluťásci, ale při dalších dvou písničkách vyběhli všichni tancechtiví. Ale hned bylo prvé překvapení. U mikrofonu se objevil značně změněný zpěvák kapely. Jak mi později řekla také změněná Evička a podobným sestřihem, nechal si to prý udělat podle (nebo od) ní. Skladby šly jedna za druhou jak je zvykem a já začal trochu fotit. A bylo co. Mimo starých dobrých známých tváří i těl zde byly, stejně jako na Kladně, nové kočičky. Že by mládí, alespoň občas, utíkalo od Techna a podobných nových směrů (je správné, že je mají, ale mne moc neříkají), ke starému dobrému bigbítu. Vždyť ta naše šedesátá léta, když jsme přecházeli z dětství do dospělosti, přinesla snad nejlepší muziku minulého století. Alespoň se to říká (a já to tvrdím). Takže si již zase začínám myslet, že rokenrol nezemře s námi, ale bude znít lahodně do uší i za 20 – 50 a snad i za sto let. Ať se vám líbí  praprapravnoučata, zdravím vás.

     Zpět však do dobroměřického sálu, i po krátké přestávce se v plném rytmu jelo dál. Byla jedna a Saša musel přidávat. Určitě jsem nelitoval, teď se asi do Velvar  pro závěje nedostanu, ale v březnu je blízký Černouček, pyžamák, atd. atd.

   Tradičně so podíváme do sobotního sálu    plného Brutusáků a Brutek a na ty se můžeme podívat ještě i    blíže . No není to pěkný pohled.