Minulé vyprávění z kroniky Sokola Peruc jsme skončili v době nejurputnějších bojů Světové války a tak nemůžeme pokračovat ničím jiným, než vyjmenováním těch, kteří se bojů přímo zúčastnili.

    Všichni narukovaní bratří těžce nesli, že pod vládou rakouského orla mají tasiti zbraň proti slovanským bratřím a byli odhodláni odejíti tam, kam je srdce táhne. Někteří z nich vstoupili do tvořících se legií. Za osvobození svého národa bojovali: Kalík Jaroslav – strážmistr 32. pluku v Itálii, Matějček Jaromír – svobodník 2. pluku dělostřeleckého v Rusku,  Pardubský Karel – desátník 39. pluku výzvědného v Itálii, Slivoň Jaroslav -svobodník 5. výzvědného pluku v Itálii, Špulák Václav – svobodník zdravotního oddělení v Itálii a Wurm Rudolf – kapitán čsl. legií ve Francii. Nešťastná světová válka si z řad peruckého sokolstva vyžádala 10% padlých bratří pod rakouskou vlajkou. Mezi padlými jsou Dlouhý Miroslav, Mohr Emil (Itálie), Stehlík Josef (Polsko), Kolenáč Josef , Čech Václav – syn br. starosty , Fafek Antonín a Zach Miloš (neznámo kde). Po zranění zemřeli doma nebo v lazaretu bratří Hess Jaromír, Novák Václav a Zach Miloš.

    Ani všichni ti, kdož zůstali doma, nebyli ušetřeni válečných běd. V aprovizační (chlebové) komisi zdatně působili bratři Kořínek Josef, Verner Antonín, Löbl František, Hajšl Josef, Malý Eduard. Když k výzvě Č.O.S. propůjčena byla 1. listopadu 1914 Sokolovna ke zřízení vojenského lazaretu pod dozorem obce, nešetřili námahy při dozoru bratří  Tříska Norbert, Kučera Josef a Novák František. Ženy s odhodlaností nastoupily na místa odvedených  k obdělávání pozemků. Bratří pomáhali těm, kteří hladověli. Starosta František Čech podal, z toho mála co měl, chléb každému hladovějícímu. Skláři a horníci ze severu, kteří zde získávali nejnutnější potraviny, mají v dobré paměti šlechetné srdce místostarosty Jos. Kořínka.

Život Jednoty ve válce

  Již v roce 1915 polevovala správní činnost a v letech 1916 a 1917 ustála naplno. 10.února byl sice ustaven nový výbor, ale sešel se za přítomnosti župního dozorce bratra V. Kučery z Černochova až 23.prosince 1917. I hospodářský stav Jednoty byl velmi špatný, nedostávalo se ani na výplaty sokolníka. 
   Jak  bylo napsáno minule, tělocvičná činnost byla utlumena již začátkem války a v roce 1915 ustala úplně. Nebylo kde cvičit, nebylo uhlí ani petrolej na otop a svícení. Jednota z důvodů národnostních neuposlechla v roce 1915  vyzvání ke cvičení jinochů s povely německými. Až koncem roku 1917 zahájeno opět cvičení dorostu.

Účast Jednoty při převratu

Když 28.října 1918 došly sem o polednách z Prahy zprávy o prohlášení naší státní samostatnosti, uvítali je členové Jednoty s jásotem. Tělocvična byla ozdobena vlajícím praporem. Druhého dne shromáždili se v kroji bratři a sestry s ostatním občanstvem před radnicí, kdež vyslechli nadšenou řeč, načež v průvodu za zpěvu ubírali se ulicemi obce. Jednota v ten čas měla 44 muže a 2 ženy. Přední činovníci Sokola zasedali při utváření Místního národního výboru.

    K rozkazu župního předsednictva byla z členstva utvořena branná četa, jež měla dbáti pořádku v obci. Také k odvodům v červnu 1919 se dobrovolně dostavili všichni členové Jednoty. Bratří František Maděra a Bohumil Folauf  opět vstoupili na bojiště proti maďarským bolševikům na Slovensku. Když v prosinci 1920 pokusili se místní komunisté, dle pokynů z Kladna, o státní převrat a zabrání velkostatku, shromáždili se bratři v domě starosty Kořínka, aby se postavili proti podvratným živlům. Jen včasný příchod vojska zabránil krveprolití.

Život vnitřní od převratu do roku 1921

V únoru 1919 bylo starostou Jednoty zvolen statkář Frant. Čech, kterýž ale v červnu zemřel. Odešel tak nezištný a obětavý bratr, jenž stál od založení Jednoty v jejím čele. Jeho funkci převzal br. Frant. Pardubský a r.1920 br. Josef Kořínek. Starostovými náměstky byli postupně Jos. Kořínek, Vojtěch Noha (obecní tajemník) a Fr. Pardubský. Činnost náčelníka zastával br. Fr. Štros a v r.1921 br. Jos Suchenstein. Náčelnicí byly sestry Anna Krejsová a Mařka Treislerová. Ve funkci jednatele se vystřídali bratří Jos. Hajšl, Václav Soukup, Eduard Sochor a odborný učitel Miloš Přítel.  Když byl v r.1920 ustaven vzdělávací odbor, byl vzdělatelem zvolen Miloš Přítel a v r.1921 br. Karel Ant. Kučera, ředitel školy. Hospodářskou stránku jednoty vedl br.Frant. Vlček, mistr pekařský, správcem domu byl Jos. Slivoň a sokolníkem br. Josef Kohout.
Byly pravidelně konány valné hromady, řádné i mimořádné výborové schůze. Již na mimořádné schůzi v roce 1921 bylo projednáno zařízení tělocvičny k pořádání kinematografických představení, které zde byly následně zahájeny. Byla uzavřena smlouva s JUDr. Thun. Hohensteinem o koupi části pozemku ve výměře 32a  95m2 za Kč 2.748.30 (dnešní Tyršovo cvičiště).

Tělocvičný ruch

Od června do října 1918 cvičil  mužský dorost a borci, ale pravidelné cvičení zahájeno bylo po 4 válečných letech až 1.dubna 1919. Postupně se zapojilo 23 borců, 38 žáků, 27 žen, 38 žákyň a 16 dorostenek. Cvičení zahájila také pobočka ve Stradonicích. Jednota se zúčastnila v těchto letech mnoha veřejných vystoupení doma, v blízkém okolí, ale i v Mostě, Teplicích, Kladně a Žatci. V r.1920 se dorost zúčastnil I. sletu v Praze a 18 bratří VII. sletu všesokolského v Praze. Při veřejných cvičeních cvičili bratři starší 50 let, aby dodali odvahy mladším členům Jednoty. Jednota se zúčastnila 8 cvičícími bratry zájezdu na Slovač a 9 bratrů v kroji vítalo v prosinci presidenta republiky  T. G. Masaryka a francouzské legie.

Činnost vzdělávací

Po prohlášení samostatnosti státu čsl. Se v Jednotě probouzel ruch vzdělávací. Na předním místě stojí bratr Jos Hajšl s přednáškami (Národní divadlo, Sokol, Bitva u Lipan).  V r. 1919 proběhla úspěšná akademie a dramatický odbor předvedl Vrchlického Noc na Karlštejně. V roce 1920, za vzdělavatele M. Přítele, bylo zaznamenáno 23 proslovů, 7 přednášek, 4 besídky, 4 divadelní představení a koncert pěveckého spolku Hlahol z Loun. Před VII. sletem byla konána osvětová škola a také tisku sokolskému věnována byla náležitá pozornost. Odebíráno bylo více než 90 výtisků různých časopisů. I v r. 1921 bylo pokračováno v podobné činnosti, na přestavěném jevišti odehráli divadelníci 4 představení. Vrcholnou akcí byla 6.srpna akademie na oslavu 25ti letého trvání Jednoty, kde zdařile sehráli její členové Stroupežnického hru Naši Furianti.

Protivníci Jednoty

V počátku jsme se zmínili o protivnících z příčin národnostních, ke kterým po válce přistoupili příčiny politické. Když po volbách v r.1919 povstala mocná strana sociálně demokratická a získala více než třetinu v obecním zastupitelstvu, vytvořila se tu z příkazu pražského vedení Dělnická Tělovýchovná Jednota, od r. 1921 FDTJ s  pozadím komunistickým. Měla 40 členů a cvičila ve školní tělocvičně za vedení  Bohumila Halamy, kterýž dříve byl členem Sokola. Členové FDTJ nijak proti TJ Sokol nevystupovali a jsou účastníky podniků Jednoty. Pro nábožensko - politické Orly zde půdy není, občanstvo stojí na straně proti klerikální.  

V roce 1922 byla založena kronika , ze které čerpán a další roky jsou zde uváděny v jednotném formátu informujícím o životě vnitřním i vnějším, činnosti tělocvičné a vzdělávací a hospodaření Jednoty. Já vás seznámím s těmi, kteří Sokol v letech 1922-1925 vedli a upozorním na některé akce a činy Jednoty.

    V roce 1922 byli řádnou valnou hromadou zvoleni starostou br. Jos. Kořínek, náměstkem Fr, Kancnýř, jednatelem Fr. Štros, pokladníkem Fr. Vlček, náčelníkem J. Třeska, vzdělatelem Voj. Noha. Do činnosti tělocvičné byli zařazeni žáci (78 hodin), dorost (81), muži (82), žákyně (80), dorostenky (81) a ženy (72).  Cvičitelské zkoušky složili br. Třeska Jar., Kořínek Vl. A Kučera Jos. Mimo ostatních akcí se 29.6. zúčastnilo 21 bratří v kroji při slavnosti odhalení pomníků padlým ve válce světové. Počet členstva byl 182, členský příspěvek 12 Kč, příjmy 21 228,60 Kč, výdaje 20 618,65 Kč a aktiva 30 585,80 Kč. V tomto roce započalo se stavbou zdi kolem zakoupeného pozemku.
    V roce 1923 došlo ke změnám ve funkcích vzdělavatele – K. A. Kučera, pokladníka – Kopecký, náčelníka – J. Volák a nově byli zvoleni hospodář – Jos. Potužil, předseda dramatického odboru – Jos. Slivoň a náčelnice – R. Kůstková. Samozřejmě pokračovala činnost cvičitelská a účast na cvičeních v okolí. Například cvičení žup v Klobukách se účastnilo 11 bratrů v kroji a 25 v občanském obleku. 1 družstvo cvičilo hrazdu (7), 4 bři. skok o tyči, 2 vrh krychlí. Počet členstva byl: mužů 106, žen 42 a členský příspěvek 12 Kč. Příjmy 12 927 Kč, vydání 12 455Kč, aktiva 83 593 Kč. Byla dokončena stavba zdi kolem pozemku a provedena přístavba tělocvičny za vedení br. stavitele Kopeckého. Náklad činil 15 000 Kč (6000 vypůjčeno na jméno br. Jos. Potužila). V tomto roce prořídly řady členů odchodem bratrů, které smrt vyrvala ze sokolské rodiny. Jsou to bři.: K. Hertl, Pleticha, Roháč, B. Halaburt, Frank a zejména svérázný upřímný Čech a Sokol, starosta Jos. Kořínek.

    Po odchodu br. Kořínka byl v roce 1924 starostou zvolen Fr. Pardubský, náměstkem Fr. Kancnýř, vzdělavatelem J. Heřt, náčelníkem  Fr. Kohout, náčelnicí A. Kohoutová, jednatelem V. Kopecký, pokladníkem J. Potužil a hospodářem a předsedou dramat. odboru Jos Slivoň. Cvičenci v 6 kategoriích odcvičili 303 cvičebních hodin, zúčastnili se mnoha veřejných cvičení a závodů. Na jubilejních závodech v Lounech obdrželi  15.června dorostenci II. cenu. Mimo besedy a přednášky bylo 6 divadelních představení a 2 koncerty. Stav členů koncem roku 166 mužů a 41 žen. Příjmy Jednoty byly 18 972 Kč, výdaje 16 666 Kč a aktiva 132 905 Kč. V letních měsících byla provedena elektrizace sokolovny, finanční náklad činil 2783.21 Kč. Práci provedla fir. J. Wondřich z Loun. Zemřelí členové: br. Václav Hájek a mladičká sestra Jiřina Nováková (tuberkulóza).

    Málo změn ve výboru bylo v roce 1925, byli zvoleni pouze nový náčelník Jos. Kučera a náčelnice L. Kořínková. Odcvičeno bylo úctyhodných 492 hodin v mužských a ženských kategoriích. V dubnu zúčastnili se br. J. Kořínek, Izera, Kancnýř ml. kursu lehké atletiky ve Slaném. Mezi přednáškami v tomto roce byla i Cesta legionářů kolem světa. Byly sehrány 4 divadelní představení. Stav členů koncem roku byl 106 mužů a 42 žen, jejich členský příspěvek stanoven na 18 Kč. Příjmy Jednoty byly ve výši 22 902 Kč, výdaje 21 654 Kč a aktiva 119 920 Kč. V tomto roce doprovodili k hrobu bratry Halamu a Ant. Vernera.

Končí třetí kapitola výpisků z kroniky jednoty Sokola Peruc. Sokolové začali třetí desetiletí v době strašné světové války a dokázali svoji ohromnou pílí obnovit svoji činnost v nebývalé míře.