často potkávám své známé na vycházkách se svými psy. Moc jim nerozumím, ale jeden se mi líbil. Až nyní jsem zjistil, že je to bernský salašnický pes a navíc, že je na Peruci jejich chovatelská stanice.

Takže jak jsem slíbil zde je ohlédnutí druhé. Psal se rok 1932 a pan Šlik se rozhodl uskutečnit v červenci jízdu až na konec republiky. Dnes je to asi Jablunkov, my jsme se učili Čierná pri Čope ale před válkou to byla podkarpatská Jasina.

Další z pravidelných rubrik v našem zpravodaji jsou Rady pro zahrádkáře. Ty připravuje pan Parma a jeho článek svědčí o tom, že ani v zimě zahrádkáři neodpočívají.

Pan Herbert Tichý vždy přinese do zpravodaje zajímavé informace z přírody, zejména ze světa zvířat. Tentokráte se podíval na Krkavce velkého.

Ne, dnes nebudu psát o dnešních ctitelech dvou kol. Ohlédnu se trochu do historie. Vášeň pro motorky je stará jako motocykly samy, vlastně ještě starší. Bez ní by asi nevznikly.

Z historie, ale v posledním čísle vlastně i ze současnosti. O tom pojednává článek Josefa Poláčka o Exlibris.

Paní Jiřina Botošová, která často spolupracovala s lounským knihovníkem Ivo Markvartem připravila pro čtenáře PZ zkrácené pokračování jeho vzpomínek černochovského kováře Václava Sochora.

V podzimním čísle zpravodaje vyšla 2. část pamětí Václava Sochora z Černochova. Pro čtenáře ji připravil pan Ivo Markvart a nikdo netušil, že závěrečnou část již nezpracuje.

Bez povídky či básně by nebyl Perucký zpravodaj úplný. Tu dnešní, PŘÍTELKYNĚ, napsal Tomáš Václav Hořec již v roce 1997.