Poslední zimní víkend, předposlední březnový. a navíc Josefa. Tak to už jindy na zahrádkách a vlese kvetou bílé kvítky sněženek a krokusy ukazují své barevné špičky. Ale letos je to jinak.

Po mnoha letech jsem vloni na pyžamáku nebyl, v divadle jsme hráli, tak jsem se letos těšil dvakrát více. Navíc jsem byl na Brutusu naposled o Vánocích také v Chrášťanech a Brutusáci a hlavně Brutky mně moc chyběly.

Budeme pokračovat po trase úzkokolejné dráhy - Šlepky, o jejímž vzniku, jako součásti peruckého cukrovaru, jsem psal v prvém článku a minule jsme došli z nádraží až k Oldřichovu dubu.

Do jara zbývaly dva dny, ale venku to vidět nebylo. V Galerii u kozorožce na zasněženém peruckém náměstí byla o uplynulé slunné neděli zahájena vernisáží první letošní výstava. Majitelka galerie paní Kopicová na ní představila fotografie Přemysla Líbala

Vydáme se po trase úzkokolejné dráhy - Šlepky, o jejímž vzniku, jako součásti peruckého cukrovaru, jsem psal minule. Jen ještě maličkost, fotografie jsou z různých ročních období, tak jak jsem je pořizoval, v létě mnohé není vidět.

Od roku 1814 přešlo perucké panství do majetku šlechtického rodu Thun-Hohensteinů, kteří přišli do Čech za třicetileté války z oblasti Tyrol. Jejich působení a doba ve které na Peruci byli povzneslo hospodářský život zde i v okolí. V roce 1856 zde vybudovali cukrovar.

Na své valné hromadě v roce 110.výročí své organizace na Peruci se sejdou peručtí Sokolové a jejich příznivci v sobotu 25.března.

V Galerii u Kozorožce proběhne již v neděli 19.března prvá letošní vernisáž. Její prostory zaplní fotografie Přemysla Líbala .

Tak to stále nestíhám. Minulý týden ples, tento víkend divadewlní přehlídka a ještě ta naše hra. Ale určitě se po neděli polepším.